Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jaderná válka je otázkou pěti minut. Stačí jeden chybný krok... Politický thriller režiséra Rogera Donaldsona je rekonstrukcí skutečných událostí, které se odehrály během dvou týdnů, nejdelších v americké historii. V říjnu 1962 pořídilo americké špionážní letadlo U-2 záběry z kubánského území, na kterých bylo vidět několik sovětských balistických raket středního doletu typu země-země, schopných zasáhnout s jadernými náložemi obrovskou část amerického území. Událost odstartovala nejhlubší krizi studené války: během následujících dvou týdnů se lidstvo ocitlo na samém pokraji jaderného konfliktu. Děsivá vize, na obou stranách železné opony dosud známá jen z propagačních filmů, se najednou stala reálnou hrozbou. V Bílém domě, kde tehdy jako prezident úřadoval J. F. Kennedy, vypukla válka nervů. Pro prezidenta existovalo několik možností, jak zareagovat, avšak u žádné nebylo možné předpokládat příští tah protivníka. Letecký úder na kubánské území, následovaný případně vojenskou invazí, by mohl nepřítele povzbudit k útoku na Berlín a následně i k jaderné odvetě. Další možností byla námořní blokáda Kuby – ta by ale nezamezila případnému odpálení již připravených sovětských náloží. Kennedy v této bezvýchodné situaci neměl proti sobě jen nevyzpytatelné sovětské vedení v čele s Nikitou Chruščovem, ale také vlastní vojenské poradce, v jejichž zájmu bylo řešit situaci silou... Příběh o nesmírně náročném a vyčerpávajícím politickém vyjednávání zde vypráví prezidentův poradce Kenny O’Donnell (v podání Kevina Costnera). Takřka celý film se odehrává „na dvoře“ J. F. Kennedyho (Bruce Greenwood) a podává zasvěcenou informaci o tom, jak probíhala třináctidenní jaderná krize na nejvyšší politické úrovni. I tam totiž měli řešení v rukou obyčejní smrtelníci. A ti dělají chyby… (Česká televize)

(více)

Recenze (134)

Fr 

všechny recenze uživatele

FAKTA /// ...Politické důsledky byly významné. Obě mocnosti si uvědomily riziko možné války a vzaly si ponaučení. Již nikdy nebyla situace tak nepjatá jako v roce 1962. Přímým důsledkem pak bylo zhotovení „horké linky“, přímého spojení mezi oběma hlavami států. Tato linka měla být použita právě v takto vyhraněných chvílích...... 13 dní je politický film. Všechna ta jednání, úvahy coby kdyby opravdu proběhla. Atmosféru dotváří i autentické záběry. Samotný příběh je výtečně odvyprávěn a dialogy jsou minimálně stejně působivé jako v JFK . Ostatně – jistě ne náhodou je tu také K.Costner. Vysoká politická hra převedená do filmového dramatu, musí nadchnout každého, kdo má o tuto tematiku zájem. Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Chci vidět jednu s posledních zajímavých rolí K.Costnera. 2.) Nevím, co znamenalo v politické hantýrce slovo ,,ORTSAC“. 3.) Zajímá mě souboj SS-4 vs. U-2 (nebojte se, Bono zůstane v teple..). PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ *** ()

V.Silver 

všechny recenze uživatele

Jedna z těch slabších dramatizací klíčových dějin světa (a hlavně Ameriky, že:). Kevin Costner byl takový jalový, Greenwoodovi jsem JFK nakonec začal věřit, Culpovi Bobbyho nikoli. Dokumentární kamera mě tady moc nevzala, ty přechody na černobílý filtr mě rušily, že hudbu složil Trevor Jones jsem si všiml až tady - ve filmu mě nijak nezaujala, bohužel. Tenhle snímek měl mnohem na víc, a protože jsem čekal víc, jsem asi nakonec i víc zklamaný. Když si vzpomenu na Costnerův výkon v JFK, bylo to 100 a 1... Dejte si radši věci jako Bobby nebo The Kennedys. 55%. ()

Reklama

Xmilden 

všechny recenze uživatele

Čekal jsem něco více ve stylu Stoneova JFK, bohužel zde byly jen určité záblesky. Jistě se jedná o poměrně hodnotnou lekci z dějepisu, ale bojím se že kdyby snímek natočila druhá strana tak by zase vyzníval v jejich prospěch. Kevin Costner poměrně obyčejný výkon a Bruce Greenwood mě třeba nepřesvědčil v roli Kennedyho vůbec. ()

Radiq 

všechny recenze uživatele

Moc politické a pro Američany. Costner pořád dělá, že nechce prezidentovi lozit do řiti, ale stejně to dělá. Zdálo se mi, že se tam pořád dokola točí o tom samým. Takže z tohohle filmu na mě dýchnul tento závěr: Americká paranoia, blbost a pobožnost je nekonečná. Celý to bylo braný jen z americký strany, takže jsem tomu věřil sotva z poloviny. Hezký byly povedený výbuchy atomovek hned na začátku, ale to je tak všechno, co ve mě probudilo aspoň trochu zájmu. Hm, koukám, že takhle nízko hodnotím jako jediný. Ale kecy si nechte do školky pro předčasně vyvinuté kvákozoby luční a rači se smiřte s mým názorem. ()

blitzer 

všechny recenze uživatele

Třináct dní je v podstatě dokumentární rekonstrukcí. Nebo alespoň podle toho, co o Karibské krizi vím, tak vývoj filmu odpovídá realitě. Samozřejmě neznám zákulisní vyjednávání, ale souboj jestřábů (Pentagon a někteří ministři) a hrdliček (zejména Bobby, který tehdy zastínil svého bratra) jsem si takhle nějak představoval. Podle historiků je dneska už jasné, že si ani jedna strana válku nepřála (umístěním raket na Kubu neměl Chruščov v úmyslu USA napadnout, ale postrašit), takže Karibská krize byla především válka nervů. Pravdou je, že zejména díky váznoucí komunikaci se tehdy svět ocitnul asi nejblíže k WW3, tj. ke své apokalypse. Karibská krize v podstatě nikomu neprospěla (snad s výjimkou Castra), což bylo docela dobře vidět i ve filmu. Ten si i přes svoji délku udržoval vysokou míru napětí, plně odpovídající atmosféře oněch třinácti říjnových dnů roku 1962. ()

Galerie (44)

Zajímavosti (14)

  • Lietadlá typu Vought F-8 Crusader, ktoré boli použité vo filme, sú skutočnými strojmi, ktoré používali vzdušné sily na Filipínach. (MikaelSVK)
  • Černobílé pasáže filmu jsou důsledkem snahy režiséra Rogera Donaldsona vtisknout snímku historický nádech a zároveň odkazem na slavné černobílé fotografie rodiny Kennedyových otištěné v magazínu Life. (curfew77)
  • Na dvou záběrech se ve filmu objeví rotory helikoptéry typu CH-46, která přitom začala sloužit armádě až od roku 1964. Výčet nepřiměřeně moderní vojenské techniky použité ve filmu je ovšem mnohem delší. Čítá například stíhačky Northrop F-5s, ve skutečnosti nasažených poprvé až v říjnu 1963, palivový tanker International S-Series používaný až od roku 1978 či tankovací zařízení Oshkosh R-11 Fuel, který byl zařazen do výzbroje dokonce až po roce 1989. Ve filmu se navíc objeví na základně námořnictva, zatímco v realitě slouží výhradně letectvu. V jedné ze závěrečných scén pak pro změnu písařka přepisuje prezidentovu řeč na psacím stroji IBM, jehož typ však byl ve skutečnosti vyroben až v roce 1969. (curfew77)

Reklama

Reklama