Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jaderná válka je otázkou pěti minut. Stačí jeden chybný krok... Politický thriller režiséra Rogera Donaldsona je rekonstrukcí skutečných událostí, které se odehrály během dvou týdnů, nejdelších v americké historii. V říjnu 1962 pořídilo americké špionážní letadlo U-2 záběry z kubánského území, na kterých bylo vidět několik sovětských balistických raket středního doletu typu země-země, schopných zasáhnout s jadernými náložemi obrovskou část amerického území. Událost odstartovala nejhlubší krizi studené války: během následujících dvou týdnů se lidstvo ocitlo na samém pokraji jaderného konfliktu. Děsivá vize, na obou stranách železné opony dosud známá jen z propagačních filmů, se najednou stala reálnou hrozbou. V Bílém domě, kde tehdy jako prezident úřadoval J. F. Kennedy, vypukla válka nervů. Pro prezidenta existovalo několik možností, jak zareagovat, avšak u žádné nebylo možné předpokládat příští tah protivníka. Letecký úder na kubánské území, následovaný případně vojenskou invazí, by mohl nepřítele povzbudit k útoku na Berlín a následně i k jaderné odvetě. Další možností byla námořní blokáda Kuby – ta by ale nezamezila případnému odpálení již připravených sovětských náloží. Kennedy v této bezvýchodné situaci neměl proti sobě jen nevyzpytatelné sovětské vedení v čele s Nikitou Chruščovem, ale také vlastní vojenské poradce, v jejichž zájmu bylo řešit situaci silou... Příběh o nesmírně náročném a vyčerpávajícím politickém vyjednávání zde vypráví prezidentův poradce Kenny O’Donnell (v podání Kevina Costnera). Takřka celý film se odehrává „na dvoře“ J. F. Kennedyho (Bruce Greenwood) a podává zasvěcenou informaci o tom, jak probíhala třináctidenní jaderná krize na nejvyšší politické úrovni. I tam totiž měli řešení v rukou obyčejní smrtelníci. A ti dělají chyby… (Česká televize)

(více)

Recenze (134)

Tomyfrok 

všechny recenze uživatele

Těžko něco vytýkat, jelikož Třináct dní je natočeno velice věrohodně, a pokud ne třeba zrovna dialogy, odehrává se vše pravděpodobně přesně tak, jak tomu bylo na podzim roku 1962. I po padesáti letech běhá mráz po zádech z toho, jak blízko jsme byli tomu, abychom tu vůbec nebyli. Celý film má pak asi jen tři drobné neřesti. Začnu hned s Kevinem Costnerem, který hraje perfektně, ale právě kvůli tomu trochu vyčnívá nad všechny ostatní, na což jsem si chvíli zvykal. Tak trochu mě provokovalo ono neustálé stavění Kennediho na piedestal. Přestože jsem si vědom, že to byl právě on, kdo se zasloužil o vyřešení krize, tady je za hrdinu trochu zbytečně od počátku filmu skoro jako superman. Mno a pak už jen ta politika... Kvůli ní totiž Třináct dní není pro každého. Film je jí nadupaný, neustálé intriky, dohody a porady střídají různé šarvátky a napětí Příliš akce tedy neuvidíte, ale milovníky historie nemůže urazit. (70 %) ()

Tosim 

všechny recenze uživatele

Politické thrillery jsou specifické v tom, že většinou podléhají úhlu pohledu země, která snímek točí. Toho jsem se nejvíce "bál", ale vše mi přišlo "korektní a vyvážené." Jistě, zjednodušení, stejně jako zaujatosti se úplně oprostit nemůžeme, ale i přes delší stopáž, myslím, můžete tento napínavý film slupnout jako malinu. ()

Reklama

Chrustyn 

všechny recenze uživatele

Vzniklo spousta snímků na téma konfliktu USA vs. Rusko a tento víceméně ničím nevyčnívá z řad spíše lehce nadprůměrné tvorby. Celková podoba spíše připomíná TV produkci (i přes poměrně vysoký rozpočet) a Kevin Costner by filmu -i přes velice slušný výkon- vůbec nechyběl. Nejedná se o špatný film a třeba takovým hercům nemám co vytknout ale je to téma určené pro úzkou skupinu diváků, kteří v něm uvidí mnohem více než já. A délka filmu je opravdu přestřelená. ()

Faidra 

všechny recenze uživatele

Dva týdny, které málem otřásly světem aneb hra, kde se dva dohadují a svět v roli třetího se nesměje, ale klepe hrůzou, mlhavě tušící, že v jistých hrách buď vyhrávají všichni nebo jako jeden muž vdechnou svou prohru v atomovém spadu. Pokud věříme Dantovi, střed pekla nehoří palčivým plamenem, nýbrž v něm vražedně mrzne, a tohle byl potenciální devátý kruh pekla studené války, ovšem to neznamená, že zúčastnění nebyli zpocení až tam, kde záda ztrácejí své slušné jméno, a zúčastněným i nezúčastněným u toho zadku nehořela koudel... Když v závěru filmu nakráčel do pokoje můj pubertální sourozenec a optal se: "Jak to dopadlo?," byl mou reakcí: "Sedíme tady? Sedíme. Tak se blbě neptej a mazej zalejt kytky," poněkud neuspojen, ale výstižnější odpověď jsem v tu chvíli neměla a že jsem ty kytky nakonec zalila sama, mi přišlo ještě jako malá daň za setrvání tohoto světa v obyvatelném stavu. ()

Autogram 

všechny recenze uživatele

Film (aj) o tom, že rozhodovanie o použití alebo nepoužití jadrových zbraní je oveľa zložitejšie, ako sa nám na prvý pohľad od piva môže zdať. V dnešnej dobe, bohužiaľ, o niečo aktuálnejší, ako by sme si želali. No aj pri tejto téme je film trochu pridlhý. –––– Oni chtějí válku a udělají všechno, aby ji měli. ()

Galerie (44)

Zajímavosti (14)

  • Snímek je natočen na motivy knihy "The Kennedy Tapes: Inside White house during the Cuban Missile Crisis" od Ernesta Maye a Philipa Zelikowa. (Terva)
  • Okrem amerických štátov Kalifornia, Rhode Island a metropoly Washington D.C. prebiehalo natáčanie aj na lodi USS Joseph P. Kennedy Jr. či na Filipínach. (MikaelSVK)
  • Černobílé pasáže filmu jsou důsledkem snahy režiséra Rogera Donaldsona vtisknout snímku historický nádech a zároveň odkazem na slavné černobílé fotografie rodiny Kennedyových otištěné v magazínu Life. (curfew77)

Reklama

Reklama