Thirteen Days
13 dní
Režie:
Roger DonaldsonScénář:
David SelfKamera:
Andrzej BartkowiakHudba:
Trevor JonesHrají:
Kevin Costner, Bruce Greenwood, Steven Culp, Dylan Baker, Jon Foster, Kevin Conway, Caitlin Wachs, Stephanie Romanov, Dakin Matthews, Olek Krupa (více)Obsahy(1)
Jaderná válka je otázkou pěti minut. Stačí jeden chybný krok... Politický thriller režiséra Rogera Donaldsona je rekonstrukcí skutečných událostí, které se odehrály během dvou týdnů, nejdelších v americké historii. V říjnu 1962 pořídilo americké špionážní letadlo U-2 záběry z kubánského území, na kterých bylo vidět několik sovětských balistických raket středního doletu typu země-země, schopných zasáhnout s jadernými náložemi obrovskou část amerického území. Událost odstartovala nejhlubší krizi studené války: během následujících dvou týdnů se lidstvo ocitlo na samém pokraji jaderného konfliktu. Děsivá vize, na obou stranách železné opony dosud známá jen z propagačních filmů, se najednou stala reálnou hrozbou. V Bílém domě, kde tehdy jako prezident úřadoval J. F. Kennedy, vypukla válka nervů. Pro prezidenta existovalo několik možností, jak zareagovat, avšak u žádné nebylo možné předpokládat příští tah protivníka. Letecký úder na kubánské území, následovaný případně vojenskou invazí, by mohl nepřítele povzbudit k útoku na Berlín a následně i k jaderné odvetě. Další možností byla námořní blokáda Kuby – ta by ale nezamezila případnému odpálení již připravených sovětských náloží. Kennedy v této bezvýchodné situaci neměl proti sobě jen nevyzpytatelné sovětské vedení v čele s Nikitou Chruščovem, ale také vlastní vojenské poradce, v jejichž zájmu bylo řešit situaci silou... Příběh o nesmírně náročném a vyčerpávajícím politickém vyjednávání zde vypráví prezidentův poradce Kenny O’Donnell (v podání Kevina Costnera). Takřka celý film se odehrává „na dvoře“ J. F. Kennedyho (Bruce Greenwood) a podává zasvěcenou informaci o tom, jak probíhala třináctidenní jaderná krize na nejvyšší politické úrovni. I tam totiž měli řešení v rukou obyčejní smrtelníci. A ti dělají chyby… (Česká televize)
(více)Recenze (134)
Chruščevova provokace s lehce odhalenými, snadno nafocenými raketami na Kubě perfektně vyšla. Prostě mu vadily rakety v Turecku a v Palestině (o těch film mlčí) a chtěl se jich zbavit. Amíci to sežrali i s navijákem. Film je natočen čistě jednostranným Americkým pohledem na věc a tak se může zdát, a vlastně nás o tom přesvědčují, že to bylo pouze jejich vítězství. Samotný film je natočen velmi solidně a výkony jsou perfektní. Určeno hlavně těm, kteří se zajímají o politická dramata a zajímají se o dané téma. ()
Nečekaně dobré! Film má více než dvě hodiny a spoustu dialogů, ale ani jednu minutu jsem se nenudil a hltal jsem jednu scénu za druhou. Ubíhalo to neuvěřitelně svižně. Moc zajímavé ( dozvěděl jsem se hodně nového ), strhující a napínavé. K hereckým výkonů bych neměl žádnou výtku. Všechno je to působivě nasnímáno ( Andrzej Bartkowiak ), sestříháno a celý film na mě dolehl. Některé scény ke konci, které by možná v hůře natočených filmech působily pateticky nebo trapně mě dostaly svou potřebností a naléhavostí. Super! Jeden z nejlepších Costnerových filmů. ()
Velmi zručně (v tomto případě rozuměj věrně a poutavě) natočená dramatizace historických událostí, konkrétně bodu, ve kterém bylo lidstvo zřejmě nejblíže svému vyhlazení. Tedy alespoň bodu, o kterém se to veřejně ví... Kvalitní výkony, pochopitelně na špici s největší zúčastněnou hereckou hvězdou, a k tomu skvělá hudba jiné hvězdy, Trevora Jonese. ()
Karanténa nebo útok? Bratři Kennedyové to se zastánci tvrdé linie v generálním štábu, kteří možná skutečně chtěli válku, neměli vůbec jednoduché. Nesmíme však zapomenout na to, že za to, že nakonec uspěli (a svět tak neskončil v jaderném konfliktu), vděčili do značné míry realistické politice Nikity Chruščova. Těžko tak říct, jak by se to vyvíjelo, kdyby byl tehdy v Sovětském svazu u moci někdo, jako je dnes nevyzpytatelný Vladimír Putin... Film ze "zasedačkového" prostředí vysoké politiky vcelku osvěžuje "nejpopulárnější playboy" Kevin Costner v roli osobního Kennedyho tajemníka. Škoda snad jen toho nedůsledného přeskakování z barevného do černobílého vizuálu a zpět. Ze začátku se ho filmaři docela drželi (asi z důvodu navození autentičnosti), ale pak to nějak vyšumělo. ()
Docudrama o události, kdy svět nejen že stál na prahu Třetí světové války, ale už i strkal rypák do její vstupní haly.. Napínavé ve své autentičnosti (černobílá měla evokovat dobové fotky z Life Magazine), plné patriotismu, střetů diplomatického smýšlení s návrhy použít sílu (Kennedy správně řekl, že by jim pak neměl kdo říct, že se mýlili) a s hodně přikrášleným vlivem poradce O´Donnela (Costner) na vyřešení krize. Když se to tak vezme, kdyby JFK nebyl rozvážný (demokrat) a Chruščov se špatně vyspal, nebyla by příležitost kvákat na csfd, nebyla by příležitost, nebyl by nikdo.. Jestli celá Karibská krize nakonec nebyla zinscenována nějakou telekomunikační firmou, protože až po ní napadlo Kreml a Bílý dům, že si na sebe dají telefonní čísla.. ()
Galerie (44)
Zajímavosti (14)
- Hned několik členů Kennedyho vlády, kteří se dožili uvedení snímku, zpochybnilo po premiéře význam, jaký scénář ve vyřešení kubánské krize přikládá poradci Kenny O´Donnellovi (Kevin Costner). Například tehdejší ministr obrany Robert McNamara v jednom interview prohlásil, že O´Donnell nehrál v celém případu prakticky žádnou roli, a vyzdvihl naopak přínos jiného prezidentova poradce Teda Sorensena, který mimo jiné psal Kennedymu projevy. Sorensenova postava se ve filmu také objeví v jedné z menších rolí - hraje ji Tim Kelleher. (curfew77)
- Snímek je natočen na motivy knihy "The Kennedy Tapes: Inside White house during the Cuban Missile Crisis" od Ernesta Maye a Philipa Zelikowa. (Terva)
- Na dvou záběrech se ve filmu objeví rotory helikoptéry typu CH-46, která přitom začala sloužit armádě až od roku 1964. Výčet nepřiměřeně moderní vojenské techniky použité ve filmu je ovšem mnohem delší. Čítá například stíhačky Northrop F-5s, ve skutečnosti nasažených poprvé až v říjnu 1963, palivový tanker International S-Series používaný až od roku 1978 či tankovací zařízení Oshkosh R-11 Fuel, který byl zařazen do výzbroje dokonce až po roce 1989. Ve filmu se navíc objeví na základně námořnictva, zatímco v realitě slouží výhradně letectvu. V jedné ze závěrečných scén pak pro změnu písařka přepisuje prezidentovu řeč na psacím stroji IBM, jehož typ však byl ve skutečnosti vyroben až v roce 1969. (curfew77)
Reklama