El Paso

El paso čili přepadení (někteří Romové ho používají i v jiných významech, třeba vězení...) je silným a potřebným projektem, zvláště v naší společnosti, která je s tolerancí k jiným etnikům trochu na štíru. Režisér Zdeněk Tyc jako by věřil v sociální rozměr filmového média, jak si ho v sobě neslo ještě v 60. a 70. letech minulého století, a tak se snaží svým filmem pojmenovat jeden z nejzávažnějších problémů naší současnosti - sociální vyloučení romského etnika. Příběh inspirovaný skutečným osudem paní Pužové a jejích dětí z Českých Budějovic, za kterou Zdeněk Tyc dojížděl při psaní scénáře, je proto zfilmován naprosto civilně, bez okázalých efektů, jak je ostatně blízké Tycovu filmovému cítění. Snímek má silný autentický rozměr (tomu odpovídá ručně snímaná kamera, romští neherci i mizanscéna) a jeho dokumentární rovina odráží původní tvůrčí koncept - podle Tycových slov jde o jakousi hranou a dramaticky stylizovanou formu dokumentu. Tyc se jistě nevyhnul schematismu a až karikování některých postav (modelový příklad sociálních pracovnic), ale jak se vůbec dá v takovémto chtě nechtě paušalizujícím pohledu tomuto jevu předejít? Takhle kontroverzní téma nelze obejít smířlivostí (pakliže máte někde poblíž svého bydliště skutečné romské ghetto, víte, že skutečnost je ještě horší...včetně přístupu majority...). Je potřebné pojmenovávat handicapy české společnosti a je potřebné si je umět přiznat. Nevím, jak budou na tento film reagovat sami Romové (mí romští známí, přítomní na premiéře, reagovali jednoznačně pozitivně), dá se ale předpokládat, že mnoho nás bílých bude mít s tímhle filmem apriori problém (o čemž svědčí i diskuze k filmu tady na čsfd...). Zdeněk Tyc zaslouží ale jednoznačně uznání, že se stále zatvrzele ve svých filmových projektech pouští do témat, které mu nepřinesou ani slávu, ani peníze. Jeho zápal lze analogicky přirovnat k entuziasmu terénního pracovníka Kochty - filmové postavy Davida Prachaře. Podobné filmy: Smradi (12.03.2009)

El Paso je film, jehož námět má neskutečný potenciál. Z tématu romské matky samoživitelky se sedmi dětmi se při současné společenské situaci dalo vytřískat solidní, avšak uvěřitelné, drama. Z mého úhlu pohledu se však nic takového nestalo. Výkony neherců dobré, ale ty herecké (L. Rybová a Matásek zejména) byly dost nepřesvědčivé a strojené. Nejhorší je děj, špatně uchopený, pro dokument skvělý, ale na film slabý a rozvleklý. Na všechny postavy bylo pohlíženo povrchně, každá jen recitovala připravené repliky, často plné klišé, ale nevím, třeba to tak opravdu je v této komunitě. Je skvělé, že se režiséři pouštějí do ožehavých témat, pro mě však El Paso nebylo nic víc než téměř dvouhodinová nuda. Škoda, tyto typy filmů mě obvykle zajímají. (19.07.2012)

Subjektivně lepší film než Smradi, velmi konkrétně pojmenovávající zásadní problémy romské komunity a také našeho "skvělého" sociálního a byrokratického systému. Herectví neherců samozřejmě není vždy stoprocentní, ale není ani vysloveně špatné, ostatní herecké výkony velmi slušné, atmosféra zcela stoprocentní. Je znát, že film vznikal s nadšením, naléhavostí a že chce cosi podstatného sdělit... Ještě poznámka k tomu autu a jízdám bez motoru: Domnívám se, že to je určitá metafora, která chce vyjádřit, že svou obtížnou situaci Romové nezvládnou sami, a že jim prostě musíme pomoci. Pokud jim pomůžeme, jedině pokud jim pomůžeme, tak se to podaří. Pokud je to tak, tak jde o hezkou "pravdoláskařskou" myšlenku, kterou osobně i docela rád podepíšu ;o) Celkový dojem 75% Zajímavé komentáře: Radek99 Komentáře na přesdržku: Malarkey, paascha (25.01.2012)

Po deseti minutách jsem byla rozhodnutá, že přepnu na jiný program, ale nakonec jsem u filmu vydržela až do konce. Pan Javorský ve své roli splňoval všechno to, co si většina z nás o cikánech myslí a také tak jednal. Linda Rybová jako mladá advokátka chtěla zvrátit celou situaci ve prospěch rodiny se sedmi dětmi, ale pokusila se bojovat s větrnými mlýny. Na jedné straně měla zaujaté úředníky a na druhé straně stála Věra s rodinou, které bylo hrozně těžké pomoci. (01.02.2010)

Po filmu Smradi nám znovu dává Zdeněk Tyc příležitost nahlédnout do romského prostředí, tentokrát je ale problematika zde uvedena mnohem vážnější, už jen proto, že příběh je inspirován skutečnými událostmi. Netroufám si posoudit, zda to nějak takhle, jako v tomto filmu, vypadá v běžných romských rodinách, ale co si troufám říci je to, že díky tomuto filmu si vlastně může divák uvědomit, že ne všichni příslušníci tohoto národa jsou stejní. Jistě, možná je zde až příliš nadržováno hlavní hrdince, možná je příběh trochu zkreslený, to nepopírám. Ale v zásadě je tenhle film vlastně o porozumění, o poznání jiné kultury a o tom, že ať je člověk běloch nebo Rom, má své děti rád bez rozdílu pleti. A myslím, že právě tohle nám chtěl pan režisér svým filmem naznačit. A že pokud se dětem dostává lásky, tak je zbytečné je umisťovat do jiných zařízení. Samozřejmě každý divák si na tento film udělá názor sám, já ale tuhle výpověď vnímám pozitivně a občas jsem se i zasmál, takže s tímhle filmem to rozhodně nebyl ztracený čas. Herecké výkony potěšily a určitě to nikdo z nehreců vyloženě nepokazil. Zkrátka tohle je zajímavý film, který má určitě své opodstatnění a já mu uděluji čtyři hvězdy. (05.02.2010)