Duše Paula Giamattiho

Námět zajímavý i Paul Giamatti jsou zajímavý, ale jinak bída. Zápletka s Rusy, pašováním a rádoby herečkou je prostě tristní a zabředává až někam do českých vod filmového průmyslu typu Kameňák. Na rozdíl od Eternal Sunshine of the Spotless Mind má tato surrealistická komedie prostě nudný scénář, díky kterému se film po čase už jen vleče jako šnek do svého konce. Ani s Woody Allenem by to asi nedopadlo o moc lépe, možná i hůře a tak jen doufám, že až se příště Sophie Barthes bude zdát nějaký sen a zas se podle něj rozhodne natočit nějaký film, dá alespoň ten scénář někomu schopnějšímu. (6/10) [MFFKV 2009] (09.07.2009)

Nad-inteligentní film pro typy lidí, kteří nevyhledávají kvalitní příběh, ale artovní chcanky, o kterých se pak můžou bavit a tvrdit, jak dobře tomu porozumněli. Autor to totiž nejspíš myslel takhle a takhle a z na první pohled naprosto primitivní scény, dokážou odborníci přes filmy vyndat takových myšlenek a názorů, že i Hitler by měl co dělat, aby to všecko dokázal vstřebat. (17.07.2010)

Velice "chytrý" snímek, který si hraje na něco víc než je. Přišlo mi, že celá ta idea, nápad je postavený vzhůru nohama, není to záživné, nemá to ten správnej říz ani charakter vtáhnutí diváka do děje. Což o to, Giamatti byl přesvědčivej, párkrát jsem se pousmál nad nějakou tou komediální scénkou, ale ta nuda by se dala krájet a je všudypřítomná po celou stopáž. Určitě to vidět už nechci a ani nedoporučuji, aspoň ne před spánkem. I když je to takový rozporuplný film. No posudťe sami. Za mě 15%. (11.07.2012)

Navnadit pro začátek kaufmanovsky vyhlížejícím světem, následně ještě více nabudit občasnými náznaky kaufmanovského smíchání podivného světa s ještě podivnější romancí v totálně podivném (obrazově, narativně i obsahově vysoce invenčním, bizarním a podmanivém), zkrátka typicky kaufmanovském, výsledku a pak svému slovu ani zdaleka nedostát, to se hned tak nevidí. Pravidla zdejšího světa jsou zoufale nepromyšlená a už vůbec ne dovysvětlená, romance v podstatě neprobíhá a namísto gigantické mozaiky á la Věčný svit neposkvrněné mysli se vám dostane v druhé půli tak fádní, lineární a všehovšudy obyčejné báchorky "chci zpět, čeho jsem se vzdal", až vás pocit jistojistého podvedení zaručeně nemine. Jediný, kdo odvádí skutečně řádný výkon a zároveň se dopouští očekávaného balancování mezi komedií a tragédií je výtečný Paul Giamatti, s přehledem dominující dramatickým sekvencím, ztvárňujícím strýčka Váňu, tak těm tragikomickým, v nichž jeho přeslavný ztrápený výraz (viz. Bokovka, American Splendor atd.) doznal prozatím nepřekonatelného levelu. 5/10 (44. MFF KV - 9.7.08) (17.07.2009)

MFF KV 2009 Čekala jsem něco víc. Opravdu! Sice je herec Paul Giamatti vybraný dobře (v podstatě si nikoho jiného asi nedovedu pro tuto roli představit), tak to nezachránil. Dobře, přistupuji na hru tvůrců a představím si, že se dá duše z člověka vyndat a zmrazit. A dokonce si i mohu pořídit jinou, taktéž zmraženou duši a nechat si jí dát do těla. Předpokládám ale, že se můj charakter, chování atd. změní mnohem více, než bylo ve filmu ukázáno! Námět, příběh, prostě ta myšlenka se mi zdá skvělá, jenže ve filmu naprosto nedotažená! Pokud někdo z vás byl také na premiéře ve Varech, jistě mi dáte za pravdu, že proslov režisérky byl zajímavý, hlavně když vykládala příběh (sen), který ji vedl k natočení filmu. Vy jste ale nečekali více? Já rozhodně ano, znovu opakuji, že mě nápad nadchl a čekala jsem něco originálního, příběh, na který jen tak nezapomenu... OK, začátek splňoval mé očekávání, jenže potom se z toho stal nudný film, u kterého divák usne a ani si to nemusí vyčítat. Je mi vážně líto, že je zde nevyužitý nápad, který má velký potenciál. A pár báječných scén ("Tohle že je má duše? Vždyť je tak malá! Není skoro vidět!") to jen tak nezachrání. (16.07.2009)