Slepé lásky

Snad to nebude znít moc brutálně, ale to by člověk nevěřil, kolik bude mít dokument ze života slepých lidí hluchých míst. Sledovat běžný všední život lidí, kterým chybí zrak (neumím si ani představit, co by mi v životě chybělo víc než právě zrak) pro mě bylo každopádně přínosné, což ale nemění nic na tom, že sledovat lidi, ať už jsou na tom jakkoli, jak jenom sedí, leží a dumají, je o ničem téměř v každém filmu. (27.11.2014)

Promarněná šance. Opět se potvrzuje staré známé pravidlo, že Češi a Slováci ví, o jakých námětech točit, ale absolutně nemají schopnost svoje projekty prodat. Uniká mi i všeobecné nadšení okolo tohoto dokumentu. Pro mě to bylo zoufale nudný a především informačně prázdný. Cením si alespoň snahy divákům představit životy slepých, ale snaha nikdy neznamená automaticky úspěch. 40% (01.02.2013)

Dokument o tom, že i když je láska občas slepá, přesto je to jeden z nejsilnějších citů. Ať už jde o lásku k partnerovi, k vysněnému princi nebo lásku mateřskou. Nejvíc se mi líbil první příběh Petera, který hraje na piano. Ta jeho exkurze do podmořského světa - páni, to jsem nečekala a byla jsem nadšená a dávám za Petera hvězdu navíc. "Zbytkem filmu" už jsem proto byla poněkud zklamaná, protože nic tak originálního už nepřinášel. A to je škoda, prootže i v dalších příbězích byla spousta skvělých postřehů. Nejsilnější mi přišel asi příběh Eleny a jejího miminka (v kině, na bruslích) a hlavně poslední příběh - ten Zuzanin. To, jak hledá prince, který ji uvidí takovou, jaká se vidí sama. Příběhy jsou sice zajímavé, ale jako celek fungují dost špatně. Sjednocuje je sice láska, ale chybí tomu všemu šťáva. (07.12.2011)

Vše podstatné již bylo napsáno - výtečný polodokument představující 4 životní příběhy nevidomých lidí a jejich lásek. Je tady všechno - od rozverné hry (pan učitel pod vodou) po dojemné scény (kino), které mi sevřely hrdlo, až jsem se za sebe styděl :) Scénář i všichni hrdinové jsou naprosto dokonalí, pokud bych měl něco vytknout, pak snad jen vcelku mdlou kameru a střih, ale to je až na zářné výjimky typická nemoc prakticky celé evropské kinematografie. (01.05.2009)

Velice zvláštní dokument, který stojí za to vidět, ale u kterého je těžké se ovládat, aby se člověk nenudil, na úkor lidským, mnohdy krutým, příběhům. Slepé lásky ale rozhodně stojí za to vidět a pochopit, že i na první pohled složitý život člověka může mít lehký způsob žití, stačí jen vědět jak a mít proč. (05.10.2009)