Gran Torino

Tak tohle mě neskutečně smetlo. Celou dobu ten film jede v jedné a té samé melancholické náladě, a to ať už se zrovna střílí kulky, nebo sarkastické hlášky. Gran Torino plyne přímočaře k jasnému finále, jež je ale kupodivu jednou z předností filmu. Sem by se opravdu žádné překvapivé zvraty jednoduše nehodily, všechno skončí tak jak má. A u závěrečných titulků dostane divák skvostnou píseň, která svým mocným účinkem celkové pocity z filmu ještě znásobí. Pro mne rozhodně jeden z nejlepších filmů roku. (27.12.2008)

Clint Eastwood mládne, nestárne. nebo spíš čím starší je, tím lepší a lépe role hraje. Od tohoto filmu, jakkoliv rasisticky to může znít, říkám vším svým nepřátelům rejžožrouti, jen abych při každé možné příležitosti mohl znovu a znovu vzpomínat na tento skvost a oslavný pomník jednoho muže beze jména, Walta Dirty Harry Kowalskeho Clint vládne, a bonusový song na konci je tím nejlepším zakončením za posledních pár let (10.03.2009)

Není tam nešťastná láska, tak ode mě nemůžete čekat plné hodnocení. Ale kdybych měla mluvit úplně oproštěně od obvyklých pubertálních vtípků, tak stejně nedám pět hvězdiček. Film je to velice kvalitní, pomalý, rozjímavý, na nic si nehraje. Ale asi tak jako závěrečná, tolik vychvalovaná písnička, nemá v sobě to něco, co by mě oslovilo, co by mě po dokoukání zanechalo na krajíčku (se slzami či jinými emocemi), o čem bych ještě přemýšlela. Určité téma je nastoleno, ukázáno, zhodnoceno. Jo, je to tak. A co s tím můžu udělat? Nic. Blbý. (30.03.2009)

Další nespěchající výlet k neduhům stáří a touhám mládí a po Million Dollar Baby i další ukázka Eastwoodova mistrovství. Získat u zdánlivě jasné dějové linie několik výtečných popření klišé a přitom se ukázat jako frajer roku, to už si Clint zase jednou převrací kinematografii podle sebe. 90% a nezastavitelný dojezd po nich. (03.03.2009)

Zase se mi potvrdilo, že nejhorší co může být jsou přehnané velké nároky a očekávání. Po těch skvělých ohlasech, výchvalných komentářích a výroků „nejlepší film roku 2008“ jsem čekal opravdu hodně. Clint Eastwood hrát a hlavně režírovat umí, o tom jsem se ostatně už přesvědčil dávno, v těchto věcech ohledně Clinta se nedá filmu nic vytýkat. Ovšem příběh není tak bezchybný, nepohltí a nezastaví okolní čas svým šarmem ani chraplákem válečného hrdiny Walta Kowalského. Který se snaží naučit odpouštět, vyrovnat se svou minulostí, naleznout nečekané přátelé a najít pravý smysl života. Jeho sarkasmus je vtipný a sype výborné suché hlášky – uznávám. I tak jsem se místy lehce nudil, malý „jakuzáci“ nebyli až tak využití jak by mohly být, to samé platí o zanedbaných „Mexikancích“ a „Afroameričanech“. Války mohly být o poznání akčnější a pestřejší, možná by potom, ale samotný film nepůsobil tak reálně. Konec se mi líbil, stejně jako vychvalovaná konečná písnička. Nevím proč, ale mladý kněz (Christopher Carley) mi trochu připomínal kněze z Až Na Krev – čistě můj pocit. Gran Torino je film na silné 4* ale Oscary bych mu nepřál, ale Clint Eastwood může rozhodně z herecké scény odejít z nekonečným respektem. (07.01.2009)