Gran Torino

V Million Dollar Baby sa Clint Eastwood nepohol z ringu, tu sa nepohne z verandy svojho baráku. Gran Torino kráča v komorných šľapajách jeho nedávneho boxerského opusu a divákovi dáva ešte silnejší knokaut. Clint režíruje jednu z jeho najzaujímavejších postáv v snímke, ktorá plynie ako „po masle“. V prehľadnom prostredí jednoduchého príbehu sa ukážkovo zvýrazňuje dokonalo plynulá náväznosť jednotlivých scén, ktoré sa vám pri zvedavej štúdii charakteru Clintovej postavy servírujú pred oči ako na želanie. Aj krátky záber na kosenie trávniku má v tomto filme zmysel. Všetko v ňom má zmysel a svoje miesto. Nehovoriac o songu pri záverečných titulkoch... (16.02.2009)

Clint natočil reality-show o vlastním důchodu, kombinovanou s odloženým scénářem pátého Ramba. Hraje to na city, střílí to snad na příliš očividné bolístky (nejen americké) společnosti, ale Eastwoodův žulový kukuč a všudypřítomné "grrr..." nelze zesměšňovat ani brát doslova. Musíte do toho prostě vklouznout. Gran Torino může působit jako oscarová sázka na jistotu, ale při bližším ohledání najdete velmi osobní přemítání nad životem. Člověka, herce, akčního hrdiny. Možná by si tahle bohulibá činnost zasloužila kvalitnější pozadí (banda korejských gangstas je vážně příliš černobílá), ale Clint je středem prvního i posledního záběru. A všech mezi. Za kamerou, před kamerou, nekompromisní v každém ohledu. Kdybych dal míň než osm z deseti, objeví se o půlnoci u mojí postele s kulovnicí a bude se mě ptát, jestli má nabito. Na to vážně nemám nervy. (27.03.2009)

Zřejmě nejzáhadnější dílo roku 2008 – vypovídá o minulosti Clinta Eastwooda, nebo o současné Americe? První variantu bych se do filmu projektovat zdráhal. Sledovat Gran Torino s vědomím leoneovské a callahanovské série a omamovat se sebereflexivními prožitky z žánrově a historicky rekontextualizovaného hrdiny narazí přesně ve chvíli, kdy si člověk uvědomí, že scénář nebyl psán Eastwoodovi na tělo a že se ho mohl chopit kdokoliv jiný. Třebaže tedy Eastwood postavou Kowalského prorostl, až ji vymazal a nahradil sama sebou, chápu Gran Torinu jako obraz Ameriky, nikoliv Clinta Eastwooda. Nabízí se ovšem ještě jedno, mnohem elegantnější řešení: Totiž že Clint Eastwood je Amerika. Korelace jednotlivých rovin (minulost Eastwooda a současnost Ameriky) má především funkci metaforickou – jak obsahem, tak vzájemnými vztahy, které ukazují, že žádný problém moderního světa nelze vytrhnout z kontextu doby a společnosti. (09.03.2009)

Měl jsem trochu obavy, co to bude. Clint Eastwood v roli drsňáka v 78 letech? Bál jsem se, že to bude vypadat spíš jako parodie. Ale ono to překvapivě pořád funguje. Já Eastwoodovi všechny ty jeho drsný hlášky žral i v takovym vysokym věku (jinak podle mě vypadá tak o 15-20 let mladší) a prostě jsem měl před sebou zase toho drsnýho Harryho. Sice už je tempo pomalejší, ale film rozhodně nenudí. Clint Eastwood se navíc nenechal zastrašit žádnejma multi-kulti kokotama a pěkně se tam opřel do různejch etnickejch menšin. Ale hodnocení 91% a 16. nejlepší film všech dob je pro mě trochu záhadou... Za sebe bych dal tak 75%. (22.11.2009)

No, vlastně jsem do toho šel s tím, že mi film nespíš nesedne úplně ve všem, ale je fakt, že kromě konce, který bych zkrátil (pohled na Waltovu hvězdu a konec), filmu nemám téměř co vytknout. Osobně jsem měl trochu strach z amerického patriotismu, který nesnáším, ale tenhle film mi ho vyjevil v přijatelné a vlastně docela pochopitelné (nechci psát přímo oprávněné) formě. Snímek nasadil obrovsky rychlé tempo (Waltovy ironické a jízlivé poznámky jsem fakt žral :-)), které sice postupně zpomalovalo, ale vlastně to bylo dáno tím, že film začal hrát na vážnější notu. Clintův herecký koncert, to každopádně, ale rozhodně nesmím opomenout jeho režii; naprosto jasně jsem pocítil, co chtěl tímto filmem říci a ať už to mi to je, nebo není zcela po chuti, udělal to dost zajímavou a neotřelou formou. Dávám silné 4* a určitě doporučuju. (11.04.2009)