Drive

Warning: Trailer obsahuje dva velké spoilery. Střihači, styďte se.../// Absolutně grandiózní, avšak skromný film, jehož vizuální stránka a každičký element (snad i včetně barvy volantu) jsou excelentní. Snímek, u kterého mi tekly slzy, nikoliv dojetím, ale z intenzivního pocitu, že sleduji nový kinematografický skvost, který nemá obdoby a stane se v rámci žánru kultem. (Kdo mě zná, tak ví, že se nesnažím o hype). Kvůli takovému zážitku jsem si znovu uvědomila, jak moc miluji film. Film, který mě v poslední letech tak často zklamával. Edit. Podruhé je zážitek ještě silnější. Bomba. Opětovné zhlédnutí umožňuje mnohem více si vychutnat výbornou nekonvenční kameru (ty filtry!) a soustředit se na texty songů, které spoludotváří příběh a umocňují atmosféru filmu. Tracklist soundtracku je znamenitý. Na jazyk dere pouze a jenom slovo "genialita". Výtku mám však k postavě Mulliganové, které jsem matku zkoušenou život zkrátka nevěřila. Gosling svými pitomoučkými úsměvy a de facto neherctvím vytvořil nesmírně zajímavou postavu, u které se sice může zdát, že jedná nelogicky, ale po delší úvaze mi Řidič připadá jako nesmírně plastická (ne každý ihned osouloží objekt svého sexuálního zájmu) a uvěřitelná persona (od motivace chování až po oblečení). Perfektní scénář, který se vyvarovává klišé a neustále si hraje s divákem a testuje jeho očekávání. 95 % [Kino] (12.08.2011)

Kdybych s tím Ryanem jezdil v jeho nadupané americké káře, tak bych cítil určitě víc emocí než na konci tohoto filmu. Jenže takhle tomu něco chybí, špetka emocí, které by mě v té dokonalé formální stránce, naplnily. Kontrast brutality a čistoty se těžko odmítá, stejně jako profiltrované digitálem zachycené město. Takže druhé shlédnutí prozradí více a snad bych trochu ubral těch hype-emocí ala Warrior (Hardy-Gosling)... (11.12.2011)

Sám sebe považuji za jednoho z nejlepších borců v neolympijské disciplíně "čumění do blba" a tak jsem celkem rád, že jsem v tomto snímku objevil zdatného konkurenta. Je to tedy velký zabiják, který se maskuje za talentovaného řidiče a přestože jsem ho na žádném turnaji doposud nepotkal, tak čumí skutečně parádně. Horší je to s pocitem nudy, který ke svému životu nepotřebuji a který ke mně přijel pokaždé, když Řidič opustil auto nebo zrovna nikomu nešlapal do úsměvu. (21.05.2012)

Ve čtyřicátých letech by z toho udělali okecávací béčkovou noirovku a v sedmdesátých krvavou krimi-exploatačku. Nyní, v souladu s jedním z dominantních trendů festivalové kinematografie, se plytkému příběhu z gangsterského prostředí dostalo autorského formalistního zpracování, které zdánlivě lavíruje mezi tradičními polaritami vysoké a nízké, brak a umění či řemeslo a osobitost. "Drive" nepřetváří žánrový příběh do odvážné avantgardy (jako "Point Blank"), ani do realisticky antischematického díla (jako "Žít a zemřít v L. A."), a už vůbec ne do existenciálního dramatu (jako "Co dělat v Denveru, když člověk nežije"). Refn nikterak nezastírá rodokmen díla a naopak sází na údernou efektnost zvratů a primárních atrakcí. Ovšem současně vyzdvihuje motivace jednotlivých postav, které ale netlumočí divákům dialogy. "Drive" představuje v současnosti výjimečný film, neboť je vyprávěný výhradně obrazem, což podporuje stoickou atmosféru vyprávění, kde každý pohled dostává dlouhý prostor na vyznění. Jízlivě řečeno je "Drive" Refnovým formálním cvičením, kterým uzavírá "studium" v Evropě a vstupuje do Hollywoodu. Z tohoto pohledu si rozhodně dobře vykročil, neboť názorně ukázal, že zvládá perfektně natočit citlivou romanci, vypjaté drama i akční sekvence, a především že dokáže z šestákového příběhu udělat dílo, které vypadá jako něco výlučného. ___ PS: "Drive" vykazuje překvapivě mnoho paralel s "Cool as Ice". Sice mají oba filmy radikálně odlišné vyznění a atmosféru, ale příběh, jednotlivé zvraty i typy postav jsou v záasadě totožné. Jen namátkově: Hrdina ve výstředním cool ohozu udělá ohromný dojem na dívku ze sousedství a získá si bezmezné sympatie malého kluka. Ve společném štěstí jim ale brání dívčin partner a dvojice gangsterů (jeden podsaditý a druhý drsný habán). Mezi jednotlivými peripetiemi se hrdina s dívkou či klukem jen tak projíždějí krajinou v/na hrdinově vymazleném stroji. (18.09.2011)

Něco takového by chtěl možná točit Jarmusch, ale už na to nemá. Drive je hooodně pomalé, a s divnou hudbou. Líbilo se mi to moc. Klasický příběh je tu natočen přece jenom zase trochu jinak. Nejvíc se mi líbila asi ta úvodní řidičská "akce," jak se tam chytře schovával poldům. Každopádně realistickou Pusher trilogii Refn zatím stále nepřekonal. (24.11.2011)