Odsouzeni k boji

Nemám rád chladné dokumentaristické výpovede typu UNITED 93 a PREPADNUTIE. Ale práve tu by trochu viac odstupu prospelo. Niektoré scény sa totiž vyslovene snažia o citové vydieranie. Tvorcovia sa pokúsili nahliadnuť do vnútra oboch strán konfliktu (aj keď jasne vidieť, že o moslimoch toho tvorcovia moc nevedia ), ale toho vojenského klišé mohlo byť menej. Nie zlé, ale neprináša takmer nič nové. De Palmove REDIGOVANÉ bola iná káva... (20.11.2012)

Tak tohle byla hodně silná nálož, působilo to na mě tak autenticky, že jsem to nemohla rozdejchat a to je už co říct. My si tady žijeme relativně v klídku a nemáme ani ponětí a představu o tom, co prožívají postavy, o kterých byl právě tenhle film. Jestli se to stalo skutečně přesně do puntíku takhle, to nám asi už nikdo neřekne, ale jen to málo co jsem viděla a slyšela, se mnou zase po dlouhé době silně otřáslo. Fanatismus, strach, ale i otupělost, zkrátka žádná pozitivní emoce na vás nedýchne ani omylem. Jen bezmoc, beznaděj a jak tam říká jeden americkej voják, stejně to nikdo nepochopí. A má pravdu, já to fakt nejsem schopná jako normální lidská osoba, za kterou se považuju pochopit. Už jen když jsem slyšela jakými hesly se vojáci hecují při cvičení a před nástupem na místo, kde budou odsouzeni k boji, tak z toho mrazí : Já jdu muž proti muži. Bodnu tě do oka svým nožem. Já jdu muž proti muži, Praštím tě do hlavy svou E2. A z té opačné strany zní pochopitelně něco podobného, jen v bledě modrém. A kolik to odnese obyčejných lidí, je jen hrůzná kapitola, která se nese celým filmem. (03.07.2015)

Toto je posledná forma, ako dokumentaristickým štýlom ukázať, čo je vojna. Ďalšou štáciou je už len skutočný dokument, ktorý naozaj nemusia rozdýchať slabšie povahy. Ak sa teda necítite na autentické zábery vojny, kde sa strany nedelia na dobrých a zlých, ale zlých a ešte horších, pozrite si radšej toto. Podobná kvalita ako film Smrť čaká všade, ktorý tiež odporúčam. (11.10.2010)

Špičkové dokudrama o jedné totálně zpackané válce. Ať už někdo Bushovi a jeho neokons argumenty o šíření demokracie věří, nebo ať už si myslí, že je to banda ohavných nixonovských plutokratických krvežíznivých sobeckých hajzlů, všichni se asi shodnou, že jak jsou američtí republikáni na poli špinavých a podloudných machinací mistři, tak coby velitelé přímého vojenského konfliktu nestojí za nic. Ať už byly skutečné důvody vpádu do Iráku jakékoli, samotné provedení se povětšinou neslo a nese v podobnému duchu, jaký ukazuje Nick Broomfield ve svém nejnovějším majstrštyku. (10.08.2008)

Opravdu skvělé. Film ukazuje, jak je násilí krásně zbytečné a hlavně slepé, lhostejné a naprosto mimo jakýkoliv řád...prostě in the fucking war. Násilí nemá žádný pravidla, nevinní mají smůlu je v tom, že nemají zbraně. Plačící milenka která chce zemřít u svého zastřeleného přítele a smějící se vojáci dokresluje tuhle šílenou hrůzu. Todle všechno je tu názorně ukázaný bez jakýchkoliv zbytečných dramatických fines, je to rekonstrukce skutečný události. Nakolik je ta rekonstrukce skutečně realistická posoudit nemůžu. Válka a násilí je zlo proti kterému nejde bojovat, které nejde vymýtit, které tu bylo je a bude pořád, ale jde ho alespoň ukázat, ukázat na jeho podstatu, jako to udělal tento filmový dokument. (15.05.2015)