Šaráda

Roztomile naivní špionážní film, ve kterém se pět mužů snaží získat 250.000 USD od nepříliš truchlící vdovy, která toho času vlastní pouze svou holou řiť. Motivace jednotlivých mužů je různá, logické nesmysly se kupí, ale ustrašené oči Audrey Hepburn vykukující z různých skrýší mi zabraňují dát nižší hodnocení. (08.05.2009)

„Paní Lampertová, víte co to je CIA?“ - „Předpokládám, že to asi není letecká společnost, že?“ Romantický film, kriminálka a černohumorná komedie; tím vším je Šaráda, a nutno dodat, že nabízí více než funkční mix těchto 3 žánrů (humor vládne hlavně ze začátku, ovšem i v průběhu na nějakou tu povedenou hlášku místy dojde, přestože větší prostor dostává úsměvná romantika s přídavkem v podobě napínavého krimi, u kterého divák dlouho tápe podobně jako hlavní hrdinka). A co se týče právě postav, obsazení dua Hepburn-Grant bylo mistrovským tahem, působí maximálně sehraně, příjemně to mezi nimi jiskří a jejich dialogové výměny je radost poslouchat. Do očí bijící zadní projekce (alespoň po zvukové stránce nejsou odfláknuté) spolu s nějakým tím místem, kdy filmu lehce docházel dech, jsou jedinými kaňkami na této velmi zábavné podívané, u které po opakovaném zhlédnutí zvyšuju hodnocení na slabší plný počet. „Miluji tě, Adame.“ - „Ano, to už jsi mi řekla.“ - „Ne, posledně to bylo: Miluji tě, Alexi." (18.01.2010)

Roztomilá lehkonohá víla půvabně tančí na kouzelný rytmus Manciniho hudby (i kdyz jeho Panteří hudbu to nepřekoná) a pohrává si zvesela s divákem. Ani chvíli nenudí, jen radostně baví svým romantickým příběhem, pro jehož lehkost byla Audrey snad vyvolena, na pozadí vcelku napínavé kriminální zápletky. (17.05.2020)

Američanka Regina Lambert se při odpočinku na horách rozhodne, že se dá rozvést. Po návratu do Paříže zjišťuje, že ji někdo sice ušetřil papírování s rozvodem a manžela zabil, ale ta horší zpráva je, že nebožtík jí po sobě zanechal jen prázdný byt a na policii ji předali ještě poloprázdnou tašku a v ní pár drobností, např. hřeben, kartáček na zuby a několik jeho pasů. „Ještě před dvěma dny jsem si byla u Charlieho jistá jedině jeho jménem. Teď si nejsem jistá ani tím.“ Ještě ke všemu se kolem ní začíná motat skupinka mužů a přitom ona o společnost vůbec nestojí. „Znám už tak dost lidí a dokud některý z nic neumře, nemůžu se seznamovat s nikým dalším“ (a přesně při téhle větě jsem si vzpomněla, že Charade jsem už kdysi dávno viděla). I když u jednoho by snad mohla udělat výjimku, ačkoliv . „Vy jste podvodník a mě by zajímalo proč. - Tak, to je jednoduché. Líbí se mi to co dělám. Baví mě moje práce. Není mnoho lidí, kteří svoji práci milují jako já.“ Skvělé a ještě jednou skvělé dialogy v zapeklité špionážní „Šarádě“ hemžící se hledači pokladu, CIA, mužem mnoha identit, ale hlavně vtipem, trochou napětí , špetkou té romantiky, báječnými herci a především okouzlující Andrey Hepburn. (12.08.2006)

Audrey jako vždy nádherná. Šaráda je výborná v tom, že se jedná o thriller plný špiónů a vrahů, ale zároveň tento styl vlastně paroduje, kupříkladu představení hlavních tří záporáků v kostele jsem se smál, když jsem viděl, kterak jeden z nich zkouší mrtvost píchnutím špendlíkem. Prostě mi to připadá jako komedie u které jsem se pobavil, navíc na Caryho Granta a Audrey Hepburn se prímovně kouká. (8/10) (19.01.2009)