SPHINX: Todesreiter aus der Steppe – Die Hunnen stürmen Europa
Obsahy(1)
Vládci kočovných Hunů se říkalo "bič Boží" a třásla se před ním celá Evropa.
"Ten člověk se narodil, aby vzbuzoval děs v srdcích všech národů, aby se před ním třásly všechny země," napsal kronikář Jordanis. Už před Attilovým narozením přepadávaly malé skupiny jezdců, apokalyptických hunských válečníků, území ležící na západ od rodných stepí. Spolu s dalšími podmaněnými kmeny a pod velením Attily zasadili tito válečníci poslední smrtící úder Římské říši. Odkud pocházel tento tajemný kočovný národ? Jaké tajemství se ukrývalo za jeho bezpříkladným dobyvatelským tažením? Byla to válečná taktika založená na překvapení? Jako blesk z čistého nebe zaútočili a zmizeli dřív, než se nepřítel vzpamatoval. Když se pohnuli na západ, vyvolali velké stěhování národů, které změnilo tvář Evropy. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (3)
Velmi kvalitní dokument, spousta informací. ()
Odkaz pořadu na stránkách tvůrce Atlantis-Film: "SPHINX: Todesreiter aus der Steppe – Die Hunnen stürmen Europa". ()
Citlivě a důkladně pojednaný portrétní dokumentární film o hunském králi Attilovi sdílí vysoký standard tohoto typu dokumentárního filmového díla. Do jinak harmonického celku se však vloudila povážlivá chyba: ignorace korigujícího zjištění vojenských historických odborníků, které číslo, nekriticky převzaté z dobových pramenů, pronikavě koriguje. Ve vylidňující se Galii, měnící se krok za krokem v současnou Francii, na počátku tzv. temných století, v nichž vzniká současná evropská identita, by množství vojska, uváděné ve filmu, bylo nemožné: nebylo by nikoho, kdo by je byl s to živit. Navíc je ve zřejmém rozporu s jinými dostupnými dobovými údaji. I tak uváděná množství, zhruba 40-50000 bojovníků na každé straně, jsou úctyhodná. Zajímavá je zmínka o tzv. mongolské skvrně, která se stále objevuje u významné části dětské populace v okolí středofrancouzského Troyes. I tady tedy platí to, co lze uvést o ostatních srovnatelných filmech: lépe podněcovat zájem o dějepis už nelze. ()
Zajímavosti (1)
- Bitka na Katalaunskych poliach, známa tiež ako bitka národov pri Chalons (dnes Chấlons-en-Champagne juhovýchodne od Remeša), z dňa 20. júna 451 sa pokladá nielen za jednu z najväčších bitiek staroveku, ale aj za jednu z rozhodujúcich bitiek svetových dejín. Odrazenie hunských vojsk kráľa Attilu a vojsk jemu podriadených kmeňov (hlavne Ostrogótov, Herulov, Skirov a Gepidov) spojenými silami Rímanov, Vizigótov, Alanov a Frankov pod velením rímskeho vojvodcu Flavia Aetia, totiž zachránilo západnú (rímsku) civilizáciu i európske kresťanské náboženstvo od zotročenia ázijskými hordami, ktoré by bezpochyby pozmenilo dejiny a predurčilo ráz modernej Európy. (marlon)
Reklama