Vzájemná objetí

Film s hodně vážným námětem - jak se člověk má vyrovnat se ztrátou blízkého, který navíc zemřel násilnou smrtí? Michelle Pfeiffer jako vždy velmi krásná a křehká, Ashton Kutcher - no, sice ho mám zařazeného v kategorii neherce, ale této role se kupodivu zhostil docela dobře. Role mladého kluka, který do svých dvacetičtyř let žil jenom studiem a zápasením a najednou zažívá poprvé velké emocionální otřesy (smrt sestry, vztah se starší ženou), mu docela sedla a to, jak se to v něm pere, bylo vidět hlavně v jeho očích. Osobně mě ale nejvíce zaujala Kathy Bates, její smutek mi dával hodně zabrat. Hollander si libuje v dlouhých a detailních záběrech (obličeje herců máme před sebou téměř přes celou obrazovku), Jóhansson sestavil výborný soundtrack, ale přesto to jako celek nevybočuje nad průměr. (06.12.2011)

V poklidném tempu za přítomnosti temné atmosféry a vlhkého počasí nám David Hollander předkládá své drama..příběh o dvou vraždách a několika svatbách..příběh není tuctový, sice trochu bez akce, ale mě oslovil..po Butterfly effect jsem se do Kutchera zrovna nezamiloval, o to víc mě uspokojil nyní..Michelle po třetí v řadě svede mladého kluka, už se těším na nějaký jiný úkol..překvapivá spokojenost.. (16.08.2010)

Film je uveden jako drama, ale osobně bych ho označil za horor. Hlavním zdrojem mého upřímného zděšení byl Ashton Kutcher, který se snaží se zaťatými zuby (a to doslova) ztvárnit postavu oplývající bohatým vnitřním životem. Celou tu hrůzu doplňovala babičkoidní Michelle Pfeiffer, se kterou náš prkenný hrdina navázal vztah. Producenti zřejmě měli za to, že život s postarší Moorovou Kutchera dostatečně kvalifikoval pro tuto roli a rovněž vyšli vstříct diváckému hyenismu, který si dodatečně propojí fikci s realitou a příběh tak dostane pikantní příchuť obživlých stránek Blesku. Další zářez na pažbu producentů, kteří vzali věci za správný konec a potopili slušný scénář. Na tomhle hřbitově už hnije pěkná řádka mrtvol. (09.02.2009)

Veľmi zaujímavý film. Už je to dávno, čo som tak veľmi chcel, aby mal nejaký film šťastný koniec... Kutcher si opäť raz sympaticky uvedomuje, na čo stačí a jeho mlčanlivý hrdina je fajn. Pfeifer je fajn ako vždy, a to nie len preto, že ešte stále dobre vyzerá. Príbeh je zaujímavo a uveriteľne rozprávaný. Spomedzi filmov typu on má dvadsať, ona štyridsať – ktoré väčšinou tiež neboli zlé (SEXI 40, PRIME, SAMEC) vytŕčajú Vzájomné objatia aj preto, že sa snažia vypovedať aj čosi viac než len netradičný romantický príbeh... (08.09.2016)

Také jsem čekala romantický příběh, ale dočkala se jsem se slušného dramatu. Je to k nevíře, ale tohle je první film s Ashtonem Kutcherem, který jsem dosud viděla. Jeho herecký výkon mě neobyčejně zaujal. Možná proto, že jsem ho dosud nikdy neviděla hrát, že neznám údajně slabší filmy, ve kterých hrál, že mě celkem míjely zprávy z bulváru o jeho vztahu s Demi Moore. Je zajímavé, u kolika uživatelů tato Kutcherova minulost dokázala viditelně ovlivnit názor na tento film, a hlavně na jeho herecký výkon. Kdyby se mi chtělo spočítat, kolikrát je tato skutečnost zmíněna z celkového počtu komentářů, asi by to bylo velké procento. Já si naopak myslím, že svoji postavu zahrál opravdu dobře. Jeho Walter měl být nemluvný a uzavřený, jeho pocity vyjádřil pouhými pohledy, mimikou obličeje, tichým pláčem. Bylo to věrohodnější, než dramatická gesta a hysterické výlevy, které by byly určitě divácky vděčnější. Celý příběh byl velmi uvěřitelný, jednotlivé postavy i prostředí, jen jsem se po jeho skončení trochu zamyslela nad tím, jak se asi bude osud těch dvou odvíjet dál... Zajímavé komentáře: DJ Kritik, Efreeti. (13.01.2012)