Maiko haaaan!!!
Obsahy(1)
Kimihiko Onizuka je obyčejným zaměstnancem potravinářské firmy v Tokiu. Tedy obyčejným jen v případě, že nejde o gejši. Jakmile se o ně jedná, je jako utržený ze řetězu, protože je do nich zkrátka a dobře blázen. Nyní přichází jeho šance se k nim dostat blíž, protože je přesunut z Tokia do Kjóta, města gejš. S radostí opouští svou přítelkyni a přestěhuje se tam. Co všechno se v Kjótu a v plovoucím světě odehraje? A co Onizukova bývalá přítelkyně, nechá to jen tak? (Zíza)
(více)Videa (1)
Recenze (4)
Trhlá komedie ze světa gejš se slabší "dramatickou" zápletkou (aby to taky mělo nějaký ten děj, že jo). Na filmu se mi líbila postavička bláznivého Onizuky, který by udělal cokoliv, aby se stal běžným zákazníkem v čajovnách, kam se vlivní lidé chodí pobavit ve společnosti gejš, a pak taky oceňuji právě onu tématiku světa květů a vrb (rozuměj - svět gejš). Filmy o gejšách totiž nejsou časté, takže mám z nějakého důvodu dobrý pocit z toho, že laikové, kteří si pod pojmem "gejša" představí tak maximálně pěknou asiatku v kimonu, mají šanci trochu pochopit, o co ve skutečnosti jde. Jinak si však myslím, že je u tohoto filmu trochu škoda, že není na komedii více vtipný. Šílený je sice tento film až až (což zaručuje především hlavní postava), ale na svou šílenost postrádá tu správnou dávku dobrého vtipu, kterou bych očekávala. ~(3,6★)~ ()
║Rozpočet $10miliónov║Tržby Celosvetovo $16,764,611║ ()
Komedie/drama o jednom snaživém "geekovi", jehož zápal tkví v obdivování geish. Spravuje svou stránku o nich, fotí je kde se mu namane. Jeho snem je dostat se do domu geish, jako zákazník, a je ochotný pro to udělat maximum. Ale tím to určitě neskončí... Výsledkem je velmi zábavný film i s trochou dramatu, zápletek, tajemství a konečného rozuzlení a happyendu. ()
Díky naprostýmu amaterismu pořadatelů festivalu japonských filmů, nemohu snímek hodnotit, neboť po třech přerušeních, kdy se dokonce rozsvěcovalo v sále a nahazovaly titulky, když tedy pominu fakt že se začalo asi o 20 minut pozdějc, kdy se nejdřív štelovaly titulky a pak dokonce i obraz a když pominu fakt že některé titulky se na plátně objevovaly v kadenci jedné vteřiny, případně o dvě až tři věty dříve než na plátně se nakonec stalo to že titulky "došly" a já asi cca 30 minut opustil brány Lucerny. Opravdu neuvěřitelný přístup, který se se stal i na předchozí projekci Pampeliška, ale naštěstí jen jednou. K samotnýmu filmu tolik, sledujeme v něm život japonce co zaslechen slovo gejša a už má v trenclích klubíčko, chová se jak maňáske po kilu heráku, kterej mě byl nesympatickej už od první chvíle, navíc způsob tohoto japonskýho humoru se mě zdá býti poněkud nešťastným. Díky amatérským pořadatelům je však film ušetřen mého hodnocení, neb zající se sčítaj po honu a filym po záverečných titulkách. ()
Reklama