Obsahy(1)
Krátký experimentální art snímek Still Life začíná statickým záběrem na proutěný tác s ovocem. Působením času se ovoce rozkládá, což má podle autora asociovat se symboly jako je "změna" nebo "smrt". Paradoxně je do záběru umístěna obyčejná propiska, která samozřejmě rozkladu nepodléha. (Saku)
Recenze (4)
Jisté výtvarné kvality tomu nejdou upřít. Lepší, než hnijící zajíc. ()
Podmanivé jablek hnití... Přestože je to jen a pouze o rozkladu, povedlo se stvořit něco, co je jednoduše výborné (a to se u *experimentálních* filmů, či artu, vážně nestává moc často). Ale rozpad na prach zavilého nácka v Indiana Jonesovi je pořád lepší, ať žije leguán. ()
Nic zázračného v hnijícím ovoci nevidím - spíše bych byl rád, kdyby si každý člověk uvědomil, že z něj zbyde to, co vidí na konci tohoto snímku. ()
Na pohľad najprázdnejší, pritom zrejme vizuálne a koncepčne najpremyslenejší z krátkych filmov, premietaných na výstave Mute. Still Life, teda zátišie pozoruje rozklad, deštrukciu, vytrácanie z materiálneho sveta. Maliarska kompozícia, v ktorej štetec majstra zastupuje rovnakou mierou výstižný a veľavravný časozber, je preto pochopiteľná. Obsah vraví väčšinu podstatného, nie je veľa čo dodávať. Len som tam akosi nespozoroval tú "propisku". "Still Life is a film work that shows a sensual bowl of fruit at its most full, lush and ripe caught in a moment of Cézanne-like perfection. Slowly the fruit rots and folds in on itself, disintegrating into a green unctuous mass. The perfect form becomes unformed and corrupted; a kind of Vanitas painting across time." 90% ()
Zajímavosti (1)
- O hudební doprovod se postaral samotný Philip Glass. (Saku)
Reklama