Obsahy(1)
Krátkometrážní film znázorňující sedící ženu na schodech, která má v náručí muže. (zdeny99)
Recenze (7)
Dvouminutový pietní koncentrát, jenž postrádá jakoukoliv funkční hodnotu. Vizuální umění i lidstvo ušly masivní kus cesty a živý obraz bez špetky invence zaujme na pět sekund snad jen ze studijních důvodů. Umění bez umění. Smůla... ()
Videoart a galerijná inštalácia sú dve odvetvia umeleckej práce s filmovým a obrazovým materiálom, ktoré poskytujú zaujímavé a široké spektrum nápaditých naratívnych postupov a štylistických prostriedkov, ale oslovujú len relatívne okrajové publikum tej skupiny, ktorú obvykle označujeme ako "bežní diváci". Krátky film Sam Taylor-Johnsonovej je oživením známeho obrazu tým najpriamejším a najskutočnejším spôsobom - postavy dýchajú, sprvu neznateľne sa hýbu, drobnými posunmi menia polohu častí tiel a zanechávajú tak želaný dojem bezprostrednosti. Priam vyvolávajú otázku: pózujú maliarovi, alebo skutočne vykonávajú onen symbolický akt? Je to vskutku "iný" pohľad na umenie a obrazotvornosť v kontexte dejinného vývoja, súčasnej postmoderny a trendu vizualizácie pohybu. "In Pietà the artist is seen carrying the actor, Robert Downey Jr. in her arms, recalling Michelangelo's religious Pietà in the Vatican in Rome. Pietà presents relations of dependency, nurture and support, distilling a sense of peace and calm that is in sharp contrast with the alienation of Breach (Girl with Eunuch); a single-take silent film shot in real time, where a girl sitting on the floor becomes increasingly anxious and distressed by some unseen yet threatening presence. It is not clear whether there is a real traumatic 'other' outside of the shot who is generating the fear or whether it is something in her own mind." (http://whitecube.com/exhibitions/sam_taylor-wood_mute_hoxton_square_2001/) Video tu. 85% ()
Způsoby samotného vnímání a prožívání uměleckých děl se v průběhu dějin lišily. Ještě v osmnáctém století třeba nebylo výjimkou, že nástěnné obrazy vzbuzovaly tak silné emoce, že před nimi lidé plakali. Dnes by podobné prožívání díla vzbudilo spíše posměch. Jsme bohužel už daleko více necitliví a vyžadujeme intenzivnější podněty - třeba právě ve formě filmu. A jak je vidět, tak mnoho lidí zůstává bezradných, když se film poměrně novátorským způsobem snaží aktualizovat historický způsob prožívání děl. V tomto případě i samotný název díla poukazuje na to, že Sam Taylor-Wood vychází z klasických malířských námětů a v podstatě zachytává živý obraz. Nenechte se zmást - živé obrazy mají svou tradici a ještě na začátku minulého století se s nimi šlo velmi ojediněle setkat. Je to úplně jiný způsob vnímání obrazu, ale to neznamená, že by kvůli tomu byl nějakým způsobem horší, než to, co nám současný filmový průmysl nabízí. - - - FateKEEPER: Najdi si definici kýče - pak uvidíš, že tohle opravdu kýč není. ()
Mno, když jdu po La Rambla, tam ty živé sochy mi přijdou zajímavější a nápaditější. ()
Šmírovat se fakt nemá! "Galadriel" nechť mi laskavě promine. Uviděl jsem v jejích hodnocených filmech tohle dílo nedílo a zvědavost mi teda nedala...Vo Co Gou? ()
Nevím čím to bylo, ale docela mě bavilo se na to dívat. ()
Nevim jak na ostatní, ale na mě to působylo stejným dojmem jako pohled na Michelangelovu Pietu... ()