Gomora

Neorealistická sonda do každodennosti neapolské mafie se jeví velmi syrovým dojmem beznaděje a všudypřítomného napětí. Film působí skutečně. Ukazuje camorru jako virus, prožírající společnost zezdola, nezobrazuje jen upravené bosse ve slušivých kvádrech, nehraje si na pohádku. Svým pojetím posunula žánr gangsterských filmů do prostředí břitké reality. Svým ztvárněním se stala opozitem filmům jako Kmotr nebo Americký gangster. A kdo na film půjde jako na pokračovatele těchto snímků, bude zklamán. Když ale akceptujete poněkud delší stopáž a svérázné zpracování držící se knižní předlohy, film se vám odvděčí svou otevřeností a mrazivou atmosférou. (12.03.2009)

Co všechno se skrývá pod slovem camorra? Vraždy, vytváření tajných skládek či kopírování módních šatů, ale především lidé, kteří se chovají jako zvěř, fascinace zbraněmi, neustálá potřeba dalších peněz. Dnešní "gangsteři" mají zkrátka daleko k uhlazenosti Dona Corleoneho... Režie je na vysoké úrovni, scénář si trochu zbytečně libuje v tom, že diváka nechává mírně tápat, než ukáže, co se vlastně děje, ale to není výtka. (21.01.2012)

Určitě zajímavý námět, ani proti pseudo-dokumentárnímu zpracování nic nemám, ale první hodinu se to dost táhne. Skoro dvě a půl hodiny jsou pro podobnou formu vážně hodně, zkrátit to na 90 minut by bylo adekvátní volbou. Čekal jsem taky trochu více kontroverze, na druhou stranu je potřeba přiznat filmu poměrnou autenticitu. 60% (15.04.2009)

Velmi kontroverzní film hned z několika aspektů - od kontroverze tematické, která ovšem sama o sobě hraničí s občanskou statečností a je patrně nejcennější devizou snímku, po kontroverzní vyznění zvolené formy, jejíž pseudodokumentární charakter v kombinaci s relativně značnou stopáží a výrazným poměrem popisných pasáží jsou velmi náročné na divákovu pozornost. Italský režisér Matteo Garrone natočil filmovou adaptaci známé stejnojmenné knihy italského novináře Roberto Saviana, který je v mých očích hrdinou a měl by dostat přinejmenším nejvyšší státní vyznamenání Italské republiky, neřku-li Evropské unie (má-li nějaké), neboť jeho autentické svědectví o praktikách neapolské mafie (aby popsal tyto pletichy očitě, sám se nechal zaměstnat jako námezdní síla v textilní manufaktuře vedené Číňany, pracoval jako stavební dělník i jako číšník v restauraci provozované Gomorrou atd.) morálně drásá a poukazuje na slabé stránky demokracie, které instituce jako mafie adaptivně využije ve svůj prospěch, nemluvě o tom, že Saviano může za své svědectví kdykoliv zaplatit životem. Film, který konečně bourá mýty o atraktivním životě mafiána a který ukazuje skutečnost takovou, jaká je - nudnou, hnusnou a šedivou. Žádná naděje, no future... Faktické svědectví o zobrazovaném řadím vysoko nad uměleckou úroveň snímku... (22.03.2011)

Více než film, je toto dílo sociologická studie do života italské společnosti, která je již od útlého mládí nekompromisně infikována zločinem ve všech jeho podobách (drogy, vraždy, úplatky, nelegální ukládání odpadu...). Film nemá žádné hrdiny, žádné šťastné události, žádné pozitivní výhledy do budoucna. Tvůrci ukazují, že spravedlnost či pravda jsou v takovém životě jen prázdná slova a státní úřady jsou jen jakési loutkové divadlo. Mafie je ta organizace, která stanovuje pravidla, jejíž jediným zájem je finanční zisk a prostředky k jeho dosažení jsou zpravidla různé formy násilí jako vraždy, zastrašování, nálože pod auty aj. Po shlédnutí jsem měl zoufalý a fatalistický dojem. Konejším se tím, že to snad není v takovém měřítku nejen v Itálii a i v jiných zemích na světě, ale sám trochu cítím, že si lžu do kapsy. Roberto Saviano měl mimořádnou dávku odvahy. (16.02.2014)