Gomora

10/10 Zivot na italskem predmesti bez kmotrovskych kudrlinek predstavuje prurez jednim hypotetickym zivotem se vsemi moznostmi, kam se profese osmahleho vypalnika muze od utleho veku do smrti, ktera ciha na kazde zivotni krizovatce, dostat. Spousta obycejnych charakteru a zamerna dokumentaristicka neprehlednost bez komentare dodava celemu kusu na autenticite a vyrazivu, coz mi moc sedelo, ale verim, ze priznivcum nabubrele luxusni (barevne) Scarface nebo drive zminovaneho Krstneho otca do kolen nedostane. Protoze tyto filmy jsou o tom jak se chteji mafosi sami videt v pozlatku nedotknutelnosti a ne jaci jsou ve skutecnosti a to je pro normalniho cloveka sakra rozdil... (12.08.2009)

Vraví sa, že zabudnite na Krstného otca, toto je skutočný svet mafie. Pre mňa za mňa nech je, ale vôbec to nedosahuje kvalít Krstného otca. Toto dielko má veľa postáv, ktorú vo svojej minutáži nestihne ani len dobre vykresliť. Z toho dôvodu je vám úplne jedno či tá dáka postava prežije alebo nie. Knižku som nečítal, ale musí byť fantastická. Film tam chcel nacpať zrejme valnú časť toho dielka, ale ak sa to robí na úkor divákovej pozornosti, tak je to jedno. Ale 3* dávam za niekedy výnimočne dusnú atmosféru vo filme. (24.09.2009)

Gomora je film s autentickými zábermi, mrazivý a šokujúci. Hrajú v ňom ľudia, nie herci. Mrazí a šokuje hlavne tým, že v skutočnosti naozaj existujú podobné špinavé mafiánske praktiky a samotný capo nemusí byť nahodený v značkovom obleku. Gomora je iný pohľad na svet (podsvetie), o ktorom málo kto vie, že existuje v takejto podobe. Aj keď je plný násilia a surovosti, osobne ho vnímam ako neprikrášlenú filmovú realitu. K lepšiemu a kompaktnejšiemu dojmu by skutočne pomohla kratšia minutáž. (15.12.2011)

Kvůli konkrétním údajům o aktivitách mafiánských špiček od roku 2006 musí žít hrdinas pod policejní ochranou. Gomora svého režiséra nejspíš dostane jen do palby fotografů. Garrone totiž natočil především velmi dobrý snímek, což mu právem vyneslo Velkou cenu v Cannes i Evropské filmové ceny. Před výpovědí o konkrétní činnosti ale dává přednost vyprávění o obecnějších mechanismech fungování mafie. Gomora postrádá klasicky pojatý příběh i hlavního hrdinu: sledujeme paralelně několik protagonistů, kteří se vlastně nikdy nepotkají. Film se tak vyhraňuje i proti módním "uměleckým" mozaikám typu Babelu a zvýrazňuje bezmoc a osamělost postav uvězněných uvnitř izolovaných osudů. (13.06.2020)

Nudné? Možná pro milovníky mafiánských pohádek. Pokud máte rádi syrový a nepřikrášlený styl a zajímá vás, jak se to má s novodobými Kmotry, máte naději na podobný emoční ústřel, který Gomora přivodila mně. Na plný kotel nejdu jen proto, že film je skutečně příliš dlouhý a Garrone (jakkoli odvedl skvostnou práci!) prostě místy nestíhá. Gomora patří z mého pohledu k nejpůsobivějším filmům posledních měsíců. Ale vřele doporučuju si alespoň rámcově přečíst, na co jdete. Zbloudilých duší, které se přišly juknout na další Skrytou identitu, sedělo v kině celkem dost. (13.03.2009)