Gomora

Autenticita je svatým grálem současné postmoderní kinematografie a Matteo Garrone je jejím veleknězem. Gomorra není ani tak film, jako spíš syrové a absolutně uvěřitelné dokudrama o životě v podzemí neapolské společnosti. Tahle podívaná je tak autentická, že má člověk občas pocit, že Garrone točil skrytou kamerou opravdové mafiány. City of Gods proti ní vypadá jako kašírovaná ochotničina. Nebude to rozhodně vyhovovat všem, není tu žádný příběh, děj, či zápletka, která by stála za řeč, Garrone se v adaptaci slavného Savianova románu zaměřil čistě na vizuál bez nějaké větší snahy o narativ....skoro by pod filmem mohl běžet titulek "Bez komentáře", jako u těch "tichých" pětiminutovek na ČT24. Tahle volně poslepovaná mozaika historek z italského podsvětí je ale pro mě osobně působivá velmi a z hlavy ji hned tak nedostanu. (06.12.2008)

Naturalistické, ale bohužel hrozně neosobní a natažené. Soundtrack prakticky žádný. Místy jsem se nudil docela dost. Nevadí mi, že zde není klasicky zfilmovaný příběh nějakého gangu nebo jednotlivce, ale ocenil bych buď přímo dokumentární styl nebo prostě něco konkrétnějšího. Z těch pár útržků jsem si sice obrázek udělal, ale čekal jsem víc. (03.03.2010)

Neorealistická sonda do každodennosti neapolské mafie se jeví velmi syrovým dojmem beznaděje a všudypřítomného napětí. Film působí skutečně. Ukazuje camorru jako virus, prožírající společnost zezdola, nezobrazuje jen upravené bosse ve slušivých kvádrech, nehraje si na pohádku. Svým pojetím posunula žánr gangsterských filmů do prostředí břitké reality. Svým ztvárněním se stala opozitem filmům jako Kmotr nebo Americký gangster. A kdo na film půjde jako na pokračovatele těchto snímků, bude zklamán. Když ale akceptujete poněkud delší stopáž a svérázné zpracování držící se knižní předlohy, film se vám odvděčí svou otevřeností a mrazivou atmosférou. (12.03.2009)

Dospievanie chlapcov v hnusnom talianskom gete má svoje zákony, a tamojšiemu životu sa musia „prispôsobiť“, ako vedia. Zo začiatku sa mi zdalo, že sa vo filme bude iba drogovať a prepočítavať prachy. Niekedy sme v mafiánskych filmoch boli zvyknutí na doláre, teraz je to trochu zvláštny pocti, keď mafiáni prepočítavajú rovnaké peniaze, aké mám v peňaženke, len nie v takej hrúbke a také špinavé. Okrem prachov došlo aj na zbrane, streľbu a toxický odpad, ktorý by som označil ako najvážnejšie posolstvo filmu. Príbeh bol dosť rozkúskovaný bez uvedenia do situácie a tak som možno nie všetko správne pochopil, napríklad aj vložku s módnou zákazkou pre čínsku štvrť. –––– Tak a teď jsi chlap. Bravó. –––– Buď jsi s námi nebo proti nám. Vyber si. Když jsi proti nám, tak odsud neodejdeš, protože ti nevěříme. (09.11.2013)

Reálná a nepřikrášlená sonda do Neapolského sídliště ovládaného mafií. Bylo to dost zmatený a moc jsem nevěděl, kdo je proti komu a tak. Jenže, oni to tam moc nevěděli ani ti gangsteři. Akční scény tam nejsou, vždycky klid, klid a pak bum bum a mrtvola. Čekal jsem od toho filmu víc, zároveň mne ale nenudil. Možná sáhnu po stejnojmenné knize. 70% (05.03.2009)