Gomora

Velmi kontroverzní film hned z několika aspektů - od kontroverze tematické, která ovšem sama o sobě hraničí s občanskou statečností a je patrně nejcennější devizou snímku, po kontroverzní vyznění zvolené formy, jejíž pseudodokumentární charakter v kombinaci s relativně značnou stopáží a výrazným poměrem popisných pasáží jsou velmi náročné na divákovu pozornost. Italský režisér Matteo Garrone natočil filmovou adaptaci známé stejnojmenné knihy italského novináře Roberto Saviana, který je v mých očích hrdinou a měl by dostat přinejmenším nejvyšší státní vyznamenání Italské republiky, neřku-li Evropské unie (má-li nějaké), neboť jeho autentické svědectví o praktikách neapolské mafie (aby popsal tyto pletichy očitě, sám se nechal zaměstnat jako námezdní síla v textilní manufaktuře vedené Číňany, pracoval jako stavební dělník i jako číšník v restauraci provozované Gomorrou atd.) morálně drásá a poukazuje na slabé stránky demokracie, které instituce jako mafie adaptivně využije ve svůj prospěch, nemluvě o tom, že Saviano může za své svědectví kdykoliv zaplatit životem. Film, který konečně bourá mýty o atraktivním životě mafiána a který ukazuje skutečnost takovou, jaká je - nudnou, hnusnou a šedivou. Žádná naděje, no future... Faktické svědectví o zobrazovaném řadím vysoko nad uměleckou úroveň snímku... (22.03.2011)

Syrová, skoro dokumentární sonda do životů lidí pod taktovkou neapolské mafie. Film s absencí příběhu popisuje několik epizod různorodých postav (mladej klučina co se chce stát mafiánem, módní návrhář který přejde od Italů k Číňanům, dva mladí pouliční gangsteři, šéfík řídící obchod s odpadem…) které spojují témata násilní, beznaděje a všeprostupující Camorry. Oproti jiným filmům o mafii neuvidíte moudré a spravedlivé dony jezdící v luxusních autech, ale pouliční gangstery na skútrech a pupkaté cápa v laciných šusťákovkách, kteří nejdřív střílejí a až potom myslí. Film sice není geniálním počinem, ale nechává diváka nahlédnout do praktik současného Neapolského organizovaného zločinu a prezentuje neuvěřitelnou dusivou atmosféru, kdy nevíte komu kdo kdy prostřelí hlavu. Stylově podobné Městu bohů… (02.11.2008)

Tohle je jiný snímek než "Kmotr". Není to o to, jak je být gangsterem cool, jak to vypadá dobře a jak epické to dovede být. Tohle je snímek o tom, jak je to hnusné, jak je to krvavé a jak se to může dotknout každého, a to z různých důvodů. No, vlastně jsem rád, že nemusím žít v Itálii. Dobře natočený jiný pohled na mafii. (11.04.2016)

Snímok úplne bez scenára, zobrazujúci bežný deň rôznych poskokov z odlišných vrstiev Neapolskej mafie. Nie že by nebol dostatočne drsným, nie že by nedokázal zaujať. Akurát že mne to "skákanie" z jednej postavy na druhú neprišlo nijak priehľadné. Keď som sa miestami začal strácať, až môj záujem o tento film pomaly ale isto začal upadať, pochopil som, že ja osobne nie som priveľmi stavaný na tieto gang-bang hrádky. Je skutočne veľmi málo filmov s touto tématikou, ktoré pookriali moje srdce. No bohužiaľ, napriek tomu že "Gomora" pôsobí pomerne realisticky, nie je jedným z nich. (06.08.2016)

Autenticita je svatým grálem současné postmoderní kinematografie a Matteo Garrone je jejím veleknězem. Gomorra není ani tak film, jako spíš syrové a absolutně uvěřitelné dokudrama o životě v podzemí neapolské společnosti. Tahle podívaná je tak autentická, že má člověk občas pocit, že Garrone točil skrytou kamerou opravdové mafiány. City of Gods proti ní vypadá jako kašírovaná ochotničina. Nebude to rozhodně vyhovovat všem, není tu žádný příběh, děj, či zápletka, která by stála za řeč, Garrone se v adaptaci slavného Savianova románu zaměřil čistě na vizuál bez nějaké větší snahy o narativ....skoro by pod filmem mohl běžet titulek "Bez komentáře", jako u těch "tichých" pětiminutovek na ČT24. Tahle volně poslepovaná mozaika historek z italského podsvětí je ale pro mě osobně působivá velmi a z hlavy ji hned tak nedostanu. (06.12.2008)