Gomora

Syrová, skoro dokumentární sonda do životů lidí pod taktovkou neapolské mafie. Film s absencí příběhu popisuje několik epizod různorodých postav (mladej klučina co se chce stát mafiánem, módní návrhář který přejde od Italů k Číňanům, dva mladí pouliční gangsteři, šéfík řídící obchod s odpadem…) které spojují témata násilní, beznaděje a všeprostupující Camorry. Oproti jiným filmům o mafii neuvidíte moudré a spravedlivé dony jezdící v luxusních autech, ale pouliční gangstery na skútrech a pupkaté cápa v laciných šusťákovkách, kteří nejdřív střílejí a až potom myslí. Film sice není geniálním počinem, ale nechává diváka nahlédnout do praktik současného Neapolského organizovaného zločinu a prezentuje neuvěřitelnou dusivou atmosféru, kdy nevíte komu kdo kdy prostřelí hlavu. Stylově podobné Městu bohů… (02.11.2008)

Nudné? Možná pro milovníky mafiánských pohádek. Pokud máte rádi syrový a nepřikrášlený styl a zajímá vás, jak se to má s novodobými Kmotry, máte naději na podobný emoční ústřel, který Gomora přivodila mně. Na plný kotel nejdu jen proto, že film je skutečně příliš dlouhý a Garrone (jakkoli odvedl skvostnou práci!) prostě místy nestíhá. Gomora patří z mého pohledu k nejpůsobivějším filmům posledních měsíců. Ale vřele doporučuju si alespoň rámcově přečíst, na co jdete. Zbloudilých duší, které se přišly juknout na další Skrytou identitu, sedělo v kině celkem dost. (13.03.2009)

Velmi rozporuplný film, mě si však získal na svou stranu. Děj je sice rozkouskován, ale to mi v žádném případě nevadilo. Naopak, o to nadšeněji jsem přijímal autentičnost prostředí. Syrovost, žádná laciná vyumělkovanost - to je Gomora. Absence zběsilého střihu a hudby to jenom podporuje. Koná se nuda? Pro mě nikoliv. Výsledek: Film, který si na nic nehraje, divák se však pouští do velkého dobrodružství. Klidně mu dám 9/10 a vůbec se za své hodnocení nebudu stydět. P.S: Prostředí neapolské camarry mi vyhovalo, protože nemám příliš rád kmotrovskou uhlazenost. (16.03.2009)

Neorealistická sonda do každodennosti neapolské mafie se jeví velmi syrovým dojmem beznaděje a všudypřítomného napětí. Film působí skutečně. Ukazuje camorru jako virus, prožírající společnost zezdola, nezobrazuje jen upravené bosse ve slušivých kvádrech, nehraje si na pohádku. Svým pojetím posunula žánr gangsterských filmů do prostředí břitké reality. Svým ztvárněním se stala opozitem filmům jako Kmotr nebo Americký gangster. A kdo na film půjde jako na pokračovatele těchto snímků, bude zklamán. Když ale akceptujete poněkud delší stopáž a svérázné zpracování držící se knižní předlohy, film se vám odvděčí svou otevřeností a mrazivou atmosférou. (12.03.2009)

Potenciál, který toto téma má je obrovský a bohužel zůstal zcela nedotknut. O tom hovoří i to, že nejvíce z celého filmu na mě zapůsobily závěrečné titulky, říkající konkrétní čísla a zajímavé informace o mafii. Až tehdy jsem ucítil pocit mrazení v zádech, přestože vlastně tyto informační titulky nijak přímo nenavazovaly na film. Ten je totiž strašně chaoticky vylíčený, s velkým počtem postav, které ale nejsou nijak propracované, aby se jim divák dostal pod kůži. A pokud natáčím film z podsvětí, je pro mě identifikace s postavami jedním z nejdůležitějších faktorů, protože napětí je jedním ze zásadních požitků, které u podobných žánrových filmů mám... Postavám chybí i motivace a do prostředí jsou mnohokrát až příliš násilně zasazeny. Stejně tak pokulhává i technická stránka filmu, která je i na evropské poměry žalostná. Kameraman si nedokázal ohlídat expozici a tak jsme svědky, že na mnoha místech obraz podexponováním ztmavne nebo naopak díky přeexponování je bílý a není na něm vidět žádná kresba. A přitom by stačilo trochu si pohrát s nasvícením. V celku jde o velmi chatrně vystavěný film, který pořádně neví jestli chce sledovat osobní příběhy jednotlivých postav anebo se komplexně vyjadřovat k tématu italské mafie... (01.01.2009)