Dívka na přání

Umělé, plastikové a přepudrované nic, byť ve své hluboké podstatě sžíravě Palahniukovská satira, které chybí vybroušená forma a něco jako závěrečná pointa vnášející do filmu nový úhel pohledu. Takhle je to jen rádoby dokumentární experiment a zároveň sonda do prázdného nitra jedné společnice, zaplněný plytkými a prázdnými dialogy a povrchním rozmazaným zobrazením reality coby ten jediný správný obraz, kterým soudobá společnost a snad i cílový divák vnímá svět. Ze začátku ještě doprovázené voice-overem hlavní hrdinky, která si píše deník, ten ale postupně mizí do ztracena a z glosátorky zážitků a reálné postavy se pomalu stává jen hadrová mrkací panenka proplouvající ve střihově roztříštěné skladbě obrazů a nicotných zážitků. Pendlující mezi stereotypním soužitím se svým partnerem a ložnicovým dobrodružstvím s jejími klienty. Do „velkého“ příběhu luxusní prostitutky je pak už je dodatečně přidaný střípek zobrazující americkou společnost obávající se ekonomické krize – jednen velký strašák, který zaručí, že naší veselou dívčinu už nikdy neuvidíte. Soderberghova hra o ničem s nulovými hráči upozorňující na něco, co osloví málokoho. K plné spokojenosti bohatě poslouží trailer sám, sice v něm neuvidíte ze Sashy Grey tolik, co ve filmu, ale aspoň jméno režiséra z něj vychází se ctí. 4/10 PS: jeden záběr pošilhávající po Dannyho parťácích potěší, a několik myšlenek deroucích se na povrch sami o sobě v konfrontaci s celkem obstojí, ale milý Stevene příště natoč raději nějaký hudební dokument o pouličních hráčích, na těch dvouch scénách bylo vidět, že bys možná raději pracoval na tom. (09.04.2010)

The girlfriend experience je asi najmenej komerčný Soderberghov film. Neviem, či ním chcel vyjadriť svoj postoj k americkej politike, k americkej "fucked up" ekonomike, k prázdnote vzťahov, ťažkosti ich budovania a udržania, k tajnostiam rodiny (základu západnej spoločnsti), kde muži podvádzajú ženy so spoločníčkami, odcudzenosti a povrchnosti všeobecne, alebo či iba našiel ďalšiu vhodnú tému do toho, čo si predstavuje pod pojmom nezávislý film (jasné, že chcel filozofovať). Každopádne je to zaujímavé, záživné už o niečo menej. Prekvapila ma profesionalita a úroveň hlavnej hrdinky. "Oni si ma platia, aby som sa im prispôsobila, nie, aby som bola sama sebou". (25.10.2012)

Další ze Soderberghových experimentů, který nedopadl příliš dobře. Místo zajímavé sondy do života jedné společnice totiž vzniknul nudný, chladný a naprosto nezajímavý film. Je sice fajn vidět Sashu Grey taky někdy oblečenou, ale herecky nemá vůbec co nabídnout a hlavně kvůli ní se nedostanete hlavní postavě pod kůži a vůbec vás nebaví ji sledovat. A to je u tohoto filmu docela problém, protože na tom vlastně stojí celý film. 30% (15.03.2011)

Film lze brát jako cynickou antitezi současných festivalových trendů. Oproti realismu, obyčejným postavám, rafinovaným hrám s žánry či líbivým kontemplativním melodramatům zde stojí absolutně vycizelovaný povrch se záběry, které se občas místo na hrdiny zahledí na kousek slušivého interiérového designu, postavy truchlící nad pádem ekonomiky v náručí placené společnice s taxou dva tácy za hodinu, personologické knihy a astrologie jako nejvyšší hodnota lidských životů, a to vše s mladými krásnými lidmi v drahém oblečení, luxusních bytech a snobských barech. Ve světě, kde povrch je vším, není největší tragédií hádka s přítelem či ztroskotání nadějné schůzky s potencionálním milencem, ale nenávistná blogerská kritika (scéna, kde si hrdinka nad tím vylévá srdce je snímaná v detailních záběrech, zatímco události jako hádka či pracovní deprese kamera snímá rozostřeně či v takové kompozici, že na hrdinku není vidět). Tradiční rámec vyprávění, kde se hrdinka zpovídá novinářovi, je zde pojat jako další povrchní iluze – stejně jako jejím klientům i novinářovi říká jen to, co on chce slyšet. Odtažitost a absurditu stupňuje nechronologické vyprávění, krásně se blyštící forma, diegetická hudba pouličních umělců odkázaných na almužnu jako líbivý soundtrack k životům pracháčů a úžasný konec s krutě cynickou parafrází na hollywoodské happy endy, kde se postavy po prožitém příkoří šťastně objímají. "The Girlfriend Experience" je uhrančivý obraz současné společnosti, který zlomyslně využívá jejích vlastních umělých hodnot a mýtů. ___ Více v recenzi pro Cinepur. (17.11.2009)

Soderbergh není novým černým svědomí Ameriky ani náhodou. To by nesměl být tak povrchní a nudný. Sasha Grey regulérně herecky naprosto chladná a bez emocí, což se dalo čekat od holky, kterou rozparadí akorát tak pořádnej gruppensex s černejma klobásama. Tyhle Soderberghovy nezávislý pozérský pokusy o umění vyšly vždycky naprázdno. Jediný, co za něco v tomhle směru stálo, bylo SEX, LŽI A VIDEO, ale to už je nějaký ten pátek oldschool. (19.03.2011)