Obsahy(1)
Záznam predstavenia írskeho komika Dylana Morana v Dubline. Zabávač preslávený najmä úlohou kníhkupca v seriáli BLACK BOOKS vedie nepretržitý monológ o všetkých možných aspektoch života v modernej spoločnosti - drogy, ľudský potenciál, technika, hotelové izby, rôzne účinky rôznych druhov alkoholu, deti, výchova, hudba, politika, lži, spolubývajúci, televízne spravodajstvo, Francúzi, náboženstvá, homosexuáli, Ježiš, dômyselnosť designu mužských genitálií, dialekty a dokonca aj fenomén známy ako "írske vlasy". (tomashrabek)
(více)Recenze (160)
Je možné, že mě ovlivnil Eddie Izzard a proto nedávám plný počet. Jeho stand-upy beru jako referenční. Velice vyrovnané, nenajdete v nich slabší místo a naprostá většina témat je geniálních. Na rozdíl od Morana/Monster. Naprosto nebeské kousky (zesměšňování francouzů, děti jako opilí zakrslíci) doprovází jen lehce nadprůměrné gagy. Pořád ale jde o fantastickou exhibici výborného herce (Nebo postavy? Spíš bych řekl, že po pódiu chodil Bernard Black než Moran). . . . Po několikerém opětovném zhlédnutí zvyšuji na pět, protože ty skvělé části, jsou opravdu božské a více než vyvažují pomalejší úvod. ()
Toho kluka fakt můžu. I když nemám rád stand-up komedie, Dylan Moran mě vážně dostal celou 1,5 hodinu jsem se skvěle bavil. Takhle zaujmout dokáže málokdo. Pro milovníky Black Books je to povinnost. Až jsem na pochybách, jestli Moran toho Bernarda fakt hrál, nebo jen prožíval, protože v tomhle představení je úplně stejný :) ()
Jako první Moranův výstup jsem viděl Like, Totally, a jeho prvotina Monster se mi líbila ještě víc. A po druhém zhlédnutí se to dokonce znásobilo. Chytnul mě už začátek svým krásně absurdním zákulisním rozhovorem, po celou dobu jsem se bavil a ke konci překvapivě kvalita vtipů a nátlak na moji bránici gradovaly, tedy opačný postup než u Like, Totally. V tom se navíc, jak jsem později zjistil, několik vtipů opakovalo, takže oproti druhému představení to bude ještě o půl hvězdy víc. Jinak mi přišlo, že v Monsterovi Dylan také více využíval mimiku a hraní tělem. „Nejsem rváč, víte…jsem krváceč. To nejlepší, v co můžu doufat, je, že někoho jinýho utopím ve vlastní krvi. Když se v ní neutopím první. Víte, nejsem moc dobrej v řešení takovejch věcí. Dobrej v zápasení a tak. Dokonce ani neumím plavat.“ ()
"Nemám rád dokonce ani bankomaty. Vždyť víte, ty krámy, do kterých v jednu ráno ťukáte, snažíte se soustředit a ono se vás to pořád na něco ptá. -Jste spokojený s vaší hypotékou?- Co já vím?! Nejsem si jistej dokonce ani tímhle párkem v rohlíku. -Chcete si zkontrolovat váš účet?- Co seš, moje matka?! Kde je tlačítko s obrázkem půllitra?" Jestli jste si doteď mysleli, že Dylan Moran svojí pravděpodobně nejslavnější roli opileckého, cynického a vůbec asociálního knihkupce Bernarda Blacka z výtečného seriálu Black Books jenom hraje... tak jste úplně vedle :-) ()
Vodka is a very deceptive drink, because you drink it and you say "Why are we drinking this? This is nothing, it has no smell, no taste! Why are we- W-why are we on a traffic island?" ... Tolik pravdivé životní filozofie není ani v Nietzschem (mezi náma, i toho mr*at do análu násadou od smetáku) ... Moran se nepotřebuje někomu vnucovat, buď se vám jeho svojské názory na chlast, prostitutky, bukvice, Brity, hudebníky nebo nezvané návštěvy líbí nebo si zůstaňte v té své přízemní slupce. Já jsem konečně rád, že se mi někdo nastěhoval do hlavy a shromáždil to stylisticky brilantní formou do jednoho devadesátiminutového celku... A to znáte o tom rapu? "I got my pecs, I got limos, I got bitches, and all my limo's powered by bitch juice, and my spare pecs are in the limo." ()
Reklama