Milk

Úvodná časť o zásadnej zmene životného štýlu pôvodne vzorného zamestnanca finančnej korporácie, úzkostlivo strážiaceho pred kolegami a známymi tajomstvo svojej sexuálnej orientácie, na odvaleného vlasatého hipisáckeho lokálneho gay maloobchodníka a zároveň gay aktivistu bol skvelý. Následné volebné súboje v znamení návratu hipíka späť do systému (zmena imidžu aj účesu prinášajú len klasické hollywoodske prehral-prehral-prehral-vyhral. Dobre zrežírované, dobovo vierohodne pôsobiace zobrazenie atmosféry sanfranciských aktivistických zhromaždení v 70. rokoch 20. storočia. Dôležitým príspevkom je i ukázanie mediálneho pokrytia všeobecných amerických spoločenských aj politických nálad vo vzťahu k homosexuálom. A herecký výkon Seana Penna je vskutku obdivuhodný. Takže napriek istej strednoprúdovosti spracovania, existujú plusové záchytné body posúvajúce hodnotenie nahor. Nemalou mierou tomu prispelo celkové vyznenie filmu, zastávajúce sa práv nielen sexuálnych menšín, ale aj ostatných, mediálno-politickým hlavným prúdom na okraj odsúvaných a právne utlačovaných spoločenských minorít - invalidov, žien, dôchodcov, ľudí odlišných rás. (30.03.2021)

Že by snad kolektivní herecký výkon roku? Jistě to všem může připadat jako přehlídka karikatur (a dle ohlasů to taky tak mnoho lidí bere), ale málo kdo si uvědomí, že pro napsané postavy byly předlohou skutečné osobnosti, skuteční lidé a hlavně - skuteční gayové. Jestli byly takzvanými karikaturami i ve skutečnosti pak není chyba scénáristů. Mně stačilo, když jsem viděl perfektní civilní výkon Jamese Franca, ten přeci není ve filmu žádnou napodobeninou ani karikaturou gaye. Proto si myslím, že herci odvedli obrovský kus práce a ten "titul" kolektivní herecký výkon roku bych jim udělil. Samotné téma je kontroverzní až na půdu americké akademie a v políčku pro počet proměněných nominací určitě nezůstane současná nula. Když nad tím však přemýšlím, nevím za co bych toho Oskara udělil, Sean Penn je sice skvělý ale Frank Langella jej předčí ve všech ohledech, to samé se dá říci o Gus Van Santovi a i ostatních nominovaných, samotné klání bude zajímavé sledovat (já nad ceremoniálem ještě hůl nezlomil). Milk si zařazuji do poličky s názvem jednou a dost, film mě chytil za srdce, nenudil mě a dozvěděl jsem se zase něco nového, ale nevidím jediný důvod projekci opakovat. (31.01.2009)

║Rozpočet $20miliónov║Tržby USA $31,841,299║Tržby Celosvetovo $54,501,383▐ Tržby za predaj DVD v USA $10,824,453 //počet predaných kusov 615,299║ Neskutočná na každom kroku presladčene usmievajúca sa umelina. Horšie podaný film som si ani nemohol predstaviť, dej absolútne žiadny, pútavosť nulová, uchechtané herecké výkony a Sean Penn z Oscarom za to že sa tváril celý čas ako najšťastnejší prihriaty človek na svete tak to teda nemusím. Tento film je teda riadny priestrel a len mi potvrdzuje aké prkotinky dokážu Akademikov zaujať. Bonus k všetkému je nominácia na Oscara pre Josha Brolina??? ako že je to dobrý herec ale tu ho ako nominovali za tých pár hluchých minút čo sa tu popremával, fakt sila. /10%/ (13.03.2009)

Životopisný film nikdy nezestárne, nikdy nenastane doba, aby byl neaktuální a nezískal si diváckou přízeň. Zvlášť když tu v korektním balení bojuje politik a pozdější mučedník Sean Penn za práva homosexuální menšiny. Veřejně se ke své orientaci přiznal, což v nepříliš nakloněných časech sedmdesátých byl relativně problém. Intenzivní kampaň ho nakonec stála život. Ať je právě oscarový Penn naprosto přesvědčivý i jako čtyřprocentní bijce za lepší příští, nelze snímku úplně propadnout. Zkušený režisér Gus Van Sant sice buduje dobovou atmosféru se suverenitou sobě vlastní, ale nenabízí nic moc navíc. Občas zabrnká na odvrácenou stranu jeho duše, jindy je to jen politicky schématické divadlo s tradičním arzenálem, které ničím nepřekvapí. Ani nevím proč, ale v jeden moment jsem si vzpomněl na Baader Meinhof Komplex. Jeho hrdinové taktéž bojovali za svoji pravdu a přesvědčení, jenže tady to chtělo propracovanější dramaturgii a kapku se nebát překročit schematickou uhlazenost. Naopak potěší originální výtvarné řešení, zajímavý námět či úchvatná Elfmanova hudba (do kolen mě osobně dostává skladba Postscript). Místy trestuhodně neobjevnému Harveyho příběhu jsem naslouchal rád, nicméně se budu držet hesla „jednou a dost“. (27.10.2009)

Ani přes veškerou snahu tu nevidím víc než zcela obyčejný film, kterých je plno. Jediným rozdílem je, že hlavní hrdina je homosexuál. Stejně jako u Zkrocené hory mu to bude bohatě stačit k tomu, aby byl vyzdvihován do nebes. Děj je naprosto neoriginální a ničím nepřekvapí a konec je naprosto pateticky přehnaný. Penn hraje určitě dobře, ale film o ničem prostě nezachrání. Měl jsem co dělat, abych to dokoukal do konce. (12.12.2009)