Milk

Konečně první první snímek s Oscarovou nominací za Nejlepší film, u kterého nominaci považuji za zaslouženou. Bravurně natočený příběh o člověku, který se nebál pravdy a byl ochotný za ní bojovat. I přesto, že nedávám plný počet považuji tento film za velmi podnětný a smysluplný. Nejde jen o nějaký levnou historku, ale o samotné myšlenky, které snad v divákovi nějakou stopu zanechají. Nemyslím tím jen vymýcení některých hloupých předsudků vůči homosexualitě, ale i zamyšlení se nad podstatou mnohých dalších zažitých nesmyslů, které někteří nazývají "boží morálkou". A nejen to. (20.02.2009)

Sean Penn už chce zase Oscara, a tak hraje homosexuála. Van Sant k tomu přihazuje scény, v nichž se líbá s Francem nebo Lunou a občas se zastaví Josh Brolin, jehož nominace na všelijaké ceny vůbec nechápu. A i když jsem nepobral ani to, proč mám absolvovat těch 8 let napěchovaných do dvou hodin, když se na začátku dozvím, jak to všechno dopadne, není Milk taková nuda, jak by se mohlo zdát. Zachraňují ho hlavně kvalitní herecké výkony (vypíchnul bych obzvlášť Emila Hirsche) a silný závěr, který se vás asi dotkne chtě nechtě. 7/10 (15.12.2008)

Obrovské zklamání. Film, do kterého jsem vkládal nemalé naděje skončil jako nudná agitka. Příběh je samozřejmě silný a má co nabídnout, stejně tak scénář nedopadl nejhůř, ale bohužel jsem rozčarován z režie. Proč? Protože jsem se nudil, přál si konec, postavy mě absolutně neoslovily, homosexuálové byli zahráni snad moc přehnaně. Popravdě nechápu ty oscarové nominace - snad jen tu pro Penna. Celý ten film mi přišel hodně laciný, snažící se vyvolat porozumění, soucítění... Ale já jsem zůstal úplně chladným, a to mě zaráží. V tom filmu se vlastně vůbec nic neděje, ale lautr nic. Velká škoda. HUDBA: Danny Elfman - potvrdil, že skládat umí. Dětské hlásky snad mají navodit gay atmosféru? Aha. I tak za hudbu plus. (18.02.2009)

Souhlas s kolegou Chlupisem. Nemám moc chutí po druhé projekci. Opravdu z celého filmu cítím dost onu Hollywoodskou prvoplánovanost. Vidím to tak, jeden ze scénáristů se zrovna díval na Lid vs. Larry flint a řekl si pojďme udělat film s podobnou tématikou předem prohraného boje a naroubujme to na problémy homosexuálů ve společnosti. Na to jak se kdysi těžko domáhali svých práv, na to jak je kdysi stavěli málem mimo zákon a to samozřejmě ve svobodné Americe. Sean Penn standardně výborný výkon. Trošku mě zaráží že tohle stačilo na Oscara, ale inu proč ne. Vždyť k tomuto byla jeho role přece napsána. Nebo ne? ....Navíc mu nezávidím ty milostné scény. (04.09.2009)

Spolehlivý (?) obraz doby. Úvod, nejméně konvenční část filmu obsahuje nejvíce důkazů Van Santovy radosti z kopy možností, jak zmást komerčního diváka. Kdykoliv se naskytne příležitost, využívá černobílých fotografií, televizních záběrů i zfalšovaných televizních záběrů, jejichž rozeznání od těch skutečných ztěžuje mimořádná podobnost herců s jejich předobrazy (viz fotografie před závěrečnými titulky). Po svižném představení doby a postav se van Sant začíná více soustředit na vyprávění příběhu, jehož jádro tvoří klasické volební klání s mnoha prohrami a jednou velkou výhrou na konci. Závěr a také hlavní důvod, proč o Milkovi vznikl celovečerní film, potom ukazuje, že ještě zdaleka nebylo dobojováno, což by ani nemusel podtrhávat patetický komentář o naději. Milk je důkazem, že podvratné stírání hranice mezi realitou a fikcí nemusí být nutně v rozporu se snahou sdělit nám pravdu. Častým snímáním děje přes zrcadlo/sklo posiluje dojem pouze jakéhosi odrazu fiktivního obrazu, který nemůže plně zprostředkovat minulost a již vůbec ne momenty, kdy šlo o lidský život (odraz na zakrvácené píšťalce). Film podle skutečných události tak vlastně zpochybňuje význam čím dál oblíbenějšího natáčení filmů podle skutečných událostí. Není rozumnější uvolnit prostor upřímnějších dokumentům (v tomto případě třeba: http://www.csfd.cz/film/128863-times-of-harvey-milk-the/)? Hlavní přínos Milka bych ale viděl v tom, jak odráží jinou dobu než sedmdesátá léta (ta mimochodem připomíná každý myslitelný detail), dobu svého vzniku. Pro celovečerní (tj. ne televizní) životopisný film o aktivistovi za černošská práva uzrála doba začátkem devadesátých let (Malcolm X, 1992), o téměř dvacet let později usoudil Hollywood, že hlavní divácký proud skousne film urputně bránící zájmy homosexuálů. Za dalších pár let bychom se mohli dočkat snímku o nějaké významné feministce. 80% Zajímavé komentáře: Radek99, Flipper, Tommy987, jhrasko, nightevan (27.03.2009)