Dr. Plonk

Dr.Plonk je australsky movie natoceny v style ciernobielej grotesky a musim pochvalit tvorcov filmu,lebo sa im to fakt podarilo,je to vtipne a aj sci-fi zaner je vyuzity dobre ako cestovanie v case a pri sledovani som si zaspominal hlavne na dvojicu Laurel a Hardy,ktori boli vzdy pre mna top...:⁠-⁠) (02.12.2023)

Je to víc groteska než neotřelá sci-fi a vlastně z toho ani moc nevypadne, takže ty tři hvězdy jsou hlavně za skvělé provedení a navození stylu starých němých filmů - a taky za funkční a docela vtipný začátek a pár zajímavých filmařských nápadů. Ono je to totiž celé vedené jako němý film, takže tu pořád hraje hudba, jsou tu mezititulky, výkony herců jsou přehnaně výrazné apod., jen jsem čekal, že to bude využito k něčemu většímu a že se s tím nápadem bude víc pracovat (třeba že v budoucnosti - naší současnosti, budou třeba hlavní postavy moct mluvit a strašně se tomu divit), Tohle je ale groteska v obou časových rovinách, jen jsem vůbec nepochopil, jak se k nim Heer staví, jelikož tu veškerý groteskní humor vypadá tak, že někdo někoho unyle nakopne do zadku (to se tu stane asi milionkrát) nebo ho shodí na zem a opravdu netuším, jestli ta nenápaditost gagů byla jen neschopnost nebo výsměch tehdejšímu humoru. Němé grotesky na takových situacích sice staví taky, ale nápaditě a dokážou do toho dostat mnohem víc, zatímco tady to vypadalo jako nepovedený pokus o jejich kouzlo. Vlastně ani nevím, co tím chtěl (a jestli vůbec chtěl) Heer říct, protože příběh se zastavením údajného konce světa skoro negraduje a když už, tak strašně divně; příchod Dr. Plonka do roku 2007 zase má pár minut jakoby v Tatiho stylu (hlavně u scény s rodinou, která bezemočně sleduje v moderní vile televizi), ale celková hlubší myšlenka tomu chybí... Ale ani mě to neudivuje, prostě to trpí stejnými problémy, jako většina ostatních Heerových filmů, včetně přehnaně/nevyužité stopáže. Nejlepším jeho filmem tedy pro mě stále zůstává Epsilon... Slabé 3* (16.09.2023)

Překvapivě zábavná (i poučná) retro-groteska o nebezpečích putování strojem času a konci světa, který bez něj není jinak možno doložit. Budoucností je tu naše současnost, v níž se konec světa neděje, prostě jen nastal... Pokud naše nejlepší hlavy, myslím tím postmodernisty, tvrdí, že nastal "konec velkých příběhu" (metanarace), pak nám z tohoto světa stejně už moc nezbývá... Ostatně, kde je ten konec světa? Přece kousek za barákem, v Hamrech nad Sázavou. (09.07.2018)