Taková je Amerika 1
This Is America
Sex Maniac's Guide to the USA
Obsahy(1)
Groovy Amerika 70. let: soutěž o nejkrásnější nahou dívku, závody v demolování aut, léčba obezity elektrošoky, go-go tanečnice, kolektivní sex terapie, zápasy v bahně, bohoslužba v autech, předávání cen pornoprůmyslu, Arnold Schwarzenegger v posilovně. Jeden ze zábavnějších mondo filmů ukazuje konzumem přesycenou společnost, která neví, co se sebou. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (6)
Lokálne mondo americkej kultúry 70-tych rokoch je umelé, respektíve silikónovo nepresvedčivé podobne ako použitá guma Dilda Pitlíka. Tak ako bolo na rok vzniku v šokujúcom video biznise zvykom sa aj THIS IS AMERICA podobne ako o desaťročie staršia éra mondo topless točí prevažne okolo nespútanej sexuálnej zábavy a vzrušenia z nahoty. Pre dnešného moderného div(i)áka monda a šokantných dokumentov neprináša zostrih Romana Vanderbesa nič nad čím by čo i len zdvihol obočie. Ak sa však vcítime do 70-tych rokoch a navlečieme si zvonové nohavice, ktoré každému poctivému nadšencovi do tanečnej hudby visia určite v šatníku a potiahneme si trocha toho dymu z nočných klubov otriasajúcich sa v Elvisovom rytme, je možné takto omámený nájsť v kompilácií aj šokujúcejšie zábery. Usporiadanému občanovi na odpadnutie síce vtedy stačil aj taký pohľad na vlniace sa boky kráľa Rock and Rollu, pre silnejšie nátury si R. Vanderbes pripravil napríklad scénku s tetovaním na mužské prirodzenie a to bez obrazovej cenzúry. PS – videná verzia o dĺžke trvania 106 min. ()
Při subverzivním čtení tohoto dokumentu je to velmi zábavný pohled na to jak šokovaná byla tehdejší amerika z právě probíhající sexuální a kulturní revoluce, která přinesla uvolnění poměrů místy až do extrémů... aby pak došlo ke zkrocení největších výstřelků, aby se ta přijatelnější většina novot uchytila ve společnosti jako prostý standard. Obraz světa který je místy mnohem svobodnější než dnešní normalizovaná současnost, ale samozřejmě obraz zkreslený,nezachycující celou realitu - jen její výjimečnější části. ()
Řemeslně slušně natočené mondo nesnažící se zobrazovat co možná nejvíce šokující a nejkrvavější náměty jako různé vraždy (masové, patologické, války gangů, šílené střelce a jiné americké speciality) ani posedlost násilím a zbraněmi ani drogy atp. Namísto toho servíruje jako hlavní téma propojení konzumu s následky sexuální revoluce a jeho často perverzní výsledky. Proto si divák užije (nebo možná "užije") zejména mnoho odhalených poprsí a údů všech druhů (skutečných i umělých). Ale občas vidíme i jiná témata, jako např. drive-in pohřební služby, zábavnou šokovou terapii nebo celkově asi 4 vteřiny A. Schwarzeneggera v posilovně. Celkově je ale film spíše nezáživný, ale ne vlastní vinou!! Je to naše vina, protože téměř vše, co film zobrazuje (snad až na ty mormony...) už máme také u nás a vesele to v naší zemi již čtvrt století bují. Takže nás (nebo alespoň mladší ročníky jako jsem já) už to, co vidíme na plátně, nemůže šokovat. Z tohoto důvodu navrhuji ministerstvu školství, aby do hodin dějepisu zavedlo promítání tohoto filmu k demonstrování látky 70. a 80. let, jelikož to má s naší současnou situací více společného, než z dnešního úhlu pohledu nepochopitelný a z větší části diskontinuitní socialistický režim. ()
V svojej dobe pomerne šokujúci dokument, zobrazuje hlavne tienistú stránku Ameriky a podivnosti americkej kultúry. Vo všeobecnosti je to točené vo veľmi podobnom duchu ako omnoho známejšia trilógia Shocking Asia od Rolfa Olsena, prenesene na USA. ()
Mondo America 60.let, výstřelky a exhibice té doby. Zhlédnuto už dávno. (70%) ()
Mondo dokumentárny film režiséra Romana Vanderbesa z roku 1977 sa snaží šokujúcou formou ukázať "odvrátenú" stránku Spojených štátov amerických s mnohými kultúrnymi fenoménmi, ktoré sa v tejto krajine vyskytujú. Snahu šokovať Vanderbesovej snímke nemožno uprieť, ale skutočne šokujúcou bola naposledy zrejme v roku 1977, ba možno ani vtedy nie. Mnohé z toho - dá sa dokonca povedať, že prakticky takmer všetko -, čo so sebou dokument prináša a istým spôsobom kritizuje, je dnes súčasťou zábavného či iného biznisu do takej miery, že to už nikoho nešokuje. Ak však v prípade dokumentu uplatníme dobovú optiku, ponúka divákovi zaujímavý pohľad na "skryté" dianie v konzervatívnej americkej spoločnosti. Snímka do značnej miery vyznieva kriticky, voči zobrazovanej americkej kultúre sa vymedzuje a celkovo pôsobí dojmom, ako by bola na mieru šitá na premietanie v niekdajšom východnom bloku. This Is America je druhou stranou mince doznievajúcej sexuálnej revolúcie šesťdesiatych rokov dvadsiateho storočia a reakčnou odpoveďou na bujnejúcu americkú kultúru, ktorá sa v prípade takmer ničoho nebála ísť s kožou na trh. A to niekedy až doslova. Film režiséra Vanderbesa má na jednu stranu čosi do seba, zaujímavo ukazuje "inú" kultúru, ale na druhú stranu vyznieva až ako príliš hlasná kritická trúba voči Spojeným štátom a konzumnému spôsobu života. ()