Achilles a želva

Musim rici, ze vysledny dojem z filmu zachranila az treti cast s hrdinou v pokrocilem veku v podani samotneho Kitana. Do te doby jsem kladne hodnotil leda prekvapivou prvni 3/4 hodinu, kdy by clovek stezi nabyl dojmu, ze sleduje prave jeho film, coz hodnotim jako tvurci zamer. Prostredni cast me za srdce nevzala vubec, tam bohuzel vinou scenare pribeh dost stal na miste a nebyl element, ktery by formu opakujicich se umeleckych pokusu a nasledne kritiky ucitele nejak ozivotnil. Az v treti casti se v nejvetsi mire projevil Kitanuv sverazny humor, signifikantni zpusob montaze s akci mimo ram a pro Kitana specificke druhoplanove emoce - tedy to, diky cemuz ho mame radi. Da se rici, ze timto pribeh konecne zacal byt s potrebou divacke spoluprace funkcni. Konec dobry, vsechno dobre, chce se rici, ale prece jen bych chtel jeste aspon jednou zazit Kitanuv novy film, ve kterem hrdina v jeho podani obcas vystekne do ztrestene debaty yakuzaku a pak mlcky bez mrknuti oka kverem rozprasi vsechno kolem. (05.05.2010)

"Achilles a želva" představuje krutý dovětek ke "Sláva režisérovi!". Tam se Kitano jízlivě strefoval do festivalových diváků a kritiků, kteří na jedné straně od tvůrců požadují nové a originální tituly, ale odmítají přijmout odchýlení od škatulek, které jim na základě předchozích filmů přisoudili. A tak zatímco fantasmagorická druhá polovina daného snímku uvedená jako režisérův ultimátní výtvor masochisticky živila opovržení tradičních Kitanových příznivců, Achilles a želva svou strukturou i obsahem představuje přesně onen ideální typ díla, který režisér v předchozím filmu kritizoval. Jeho přijetí ze strany publika je pak výmluvným dokladem absurdity a marnosti Uměleckého snažení. - více v recenzi na Rejže.cz. (17.04.2011)

90% - Film Achilles a želva není jen o malířství... Je i o umění, o životě, o věčném hledání... Jak jsem rád, že už není jen o Kitanovi (a je tudíž srozumitelný i pro ty, co Takeshiho dílo ještě neznají)! Umělecká trilogie tedy byla výtečně završena a já se těším na nové počiny pana režiséra, herce, malíře, a filosofa, u kterého si nejsem úplně jistý, jestli sám sebe vnímá jako Achilla, želvu, nebo profesora fyziky. (05.05.2009)

,,MACHISU MĚL SEN. CHTĚL SE STÁT MALÍŘEM....“ /// Zdá se vám japonská gore filmařina málo ulítlá? Přišel čas na pořádnou porci umění - tedy ARTu! Originální šílenost, u který dlouho čekám, až začne dávat nějakej smysl, až zjistím, že je to vlastně nesmysl. Píčovina, která je na druhou stranu absurdně zajímavá (třeba jako Žižka se samopalem…). Nerozumím umění. Nedokážu logicky vyvrátit matematickou rovnici KITANO lomeno BLÁZEN rovná se UMĚLEC (furt mě vychází spíš těch 0.009). A vo tom to asi celý je, páč obrazy Machisu Kuramochiho se furt neprodávaj…. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Obdivuju umění (dokážu o něm hodiny vyprávět). 2.) Maluju obrazy inspirovaný dopravníma nehodama (letos frčej mrtvý děti). 3.) Ten vobraz domaluju, i kdyby na barvy měla dcera vydělat šlapáním! 4.) Thx za titule ,,El Negro“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ * (23.09.2012)

Film tvářící se ze začátku jako tragické pojednání o nespravedlnosti světa, o jeho nepřejícnosti lidem jiným, než jsou ti dělní, se ovšem po chvilce změní na zběsilou komedii o nespravedlnosti světa, o jeho nepřejícnosti… Začněme smrtí, vyhnanstvím, nuceným pobytem u tyranského strýčka a zaparkujme v umělecké galerii, kde za umění se bere jízda na kole končící v plné rychlosti ve zdi, kde surrealismus je jen jiné slovo pro polohu vlastní blbosti. Takeshi Kitano je režisér, kterému když políbit botu, tak si rozedřít o jeho břitký humor hubu, ale stejně se vždycky sehnete, stejně patolízalsky našpulíte rty k jeho podrážkám, protože to, co vám Kitano předvede na plátně, jinde neuvidíte. (14.09.2012)