Odplata

Po tom, ako som nedavno videl Knochenman-a, dalsi vynikajuci rakusky film. Pozvolna plynuci dej, dostatok casu na zoznamenie sa divaka s postavami, ktorym clovek veri kazdy prejav, vzdy potesi dusu divaka. Presne tento styl alternativneho filmu mam rad. Kedy nic nie je strojene a kamera nerusi. Vycitky, myslienky na pomstu, pocity zlyhania u vlastnej zeny, aj postava stareho otca hlavneho predstavitela a vobec, psychologicke premeny postav... uzasne a s lahkostou zahrane. Irina Potapenko je krasna zena, ktora postave prostitutky Tamary z Ukrajiny dava dusu a predstavi trpky zivot mnohych dievcat a zien i v sucasnosti, zdielajuci jej filmovy osud. Pocas dialogu "vraha" a mileho "zavrazdenej" pri rybniku, ma prijemne mrazilo. Co sa tyka Ursuly Strauss, tu som tusim zahliadol v nejakej casti serie Tatort. V Revanche hra manzelku policajta, s ktorym nemoze otehotniet. a v zavere ma nezabudnutelny rozhovor, kedy dojde k "uzavretiu kruhu". "Bitte, sag' ihm nie, was passiert ist!"..."Mach dir keine Sorgen." Poeticky zaber na statok a koniec.... (22.02.2010)

Götz Spielmann a jeho civilná štúdia správania sa nižšej vrstvy v krajných a zložitých podmienkach, ktorá "šľape do pedálov" úsporným tempom a tento rytmus si drží až do samého záveru. Žiadna do očí bijúca akcia, žiadna audio výstavba (okrem čvirikania vtákov), jednoducho prostá, dlhým strihom (objekt odchádza, záber ostáva) prevažujúca dráma najprv dvoch, neskôr štyroch osôb. Empirické uvedomenie, že náhoda je blbec a učiniť správnu voľbu vo chvíľach keď sa láme chleba nie je vždy také terno. Osudy krútiace sa okolo jednej nepríjemnej udalosti sa navzájom pretínajú a v posledných minútach dedukujú zdravú a pravdivú pointu. Pomsta je sladká, hovorí sa, ale má niekedy opodstatnenie? (06.08.2009)

Nebýt mnoha dobrých vtipů, asi bych se lehce nudil, ale právě díky těmto vhodným vložkám se i temnější drama dalo bez problémů zvládnout. Asi v polovině jsem začal uvažovat, jak by to mohlo být dokončeno a na žádnou dobrou variantu jsem nepřišel. To samé se očividně přihodilo i štábu, ale elegantně se z toho vyvlékli, aniž by narušili ráz filmu. Jen se mi nelíbil návod na snadné vyloupení banky. To vypadalo tak lehce, že bych to zvládl i sám. Snad to nikoho neovlivní. (11.07.2008)

To se nám to ke konci ale pěkně tááááhlooo. První půle má slušný spád a v podstatě nám předkládá všechny zásadní okamžiky. Jenže pak se začne tlačit na pilu a začnou létat třísky. A tím to vlastně končí, protože závěr je takový, jak ho všichni čekali. Odplata, piškot, odpuštění, uzavření se do sebe sama a zase se tlačí na pilu. Ono, přijít o milovanou šlapku, to na člověku zanechá následky...ale kdo na tom všem nese vinu? 55% (13.02.2010)

Nejedna postava tu má delší vedení, než by bylo záhodno; Alex seká dříví snad až příliš dlouho a především mi tu chybí zásadní moment překvapení. Götz Spielmann zdá se nemá Hanekeho koule. Rukopis má stejný, ale scénář je málo provokativní, příliš umírněný, odtažitý, bez jediné šokující scény. Ale to je asi tak všechno, co se dá Revanchi vytknout. Natočený je precizně a tento žánr je přesně šálkem mého čaje. Kvality Hanekeho nejlepších děl ovšem ani zdaleka nedosahuje… 3,5* P.S. nejblíže má Revanche k bratrům Dardennovým a jejich dramatu Syn. Stejné téma - příběh o zločinu a trestu, touze po odplatě, řeči těla a detailním snímáním manuální lidské práce. (02.02.2009)