68
Režie:
Patrick RotmanHrají:
Jean-Luc Godard, Claude Berri, Robert F. Kennedy, Leonid Iljič Brežněv, Jimi Hendrix, Janis Joplin, Martin Luther King, Alexander Dubček (a.z.), François Mitterrand (a.z.), The Beatles (a.z.)Obsahy(1)
"Děti květin" si na kalifornských plážích v klidu pokuřovaly marihuanu a poslouchaly své milované zpěváky. Spojily se tu drogy, sex, hudba a další rekvizity revolty mládeže 60. let. Ve stejné době se ve Vietnamu, 10 tisíc kilometrů odsud, rozsvěcovaly sloupy napalmu. To byly dva krajní body časů, nazývaných "zlatá šedesátá léta". V roce 1968 se z protestů proti válce ve Vietnamu stal zárodek revolty mladých Američanů. Neklid zachvátil i mládež blahobytné západní Evropy. A v Československu se zrodilo "Pražské jaro". Napětí rostlo: v Paříži hořely barikády, celá Francie byla paralyzovaná. V USA podlehli atentátu Martin Luther King a Bob Kennedy. Vypukly rasové nepokoje. A "Pražské jaro" se mezitím změnilo v horké léto. Z Kremlu zaznívalo zlověstné varování. A pak se objevily tanky. Byl konec. Měsíce opojení vystřídala všeobecná kocovina. Rok 1968 se stal rokem odvátých nadějí, zklamaných snů a ztracených iluzí. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (7)
Hippies, Černí panteři, 2000 slov, Dubček, Martin Luther King, Robert Kennedy, Che Guevara, Beatles, The Doors, Jimi Hendrix, Janis Joplin, generální stávka ve Francii, bojkot festivalu v Cannes, olympiáda v Mexiku, válka ve Vietnamu. Fascinující rok. ()
Víte, mladí lidé, je to divný rok, pořád taková zima, voda vzala lávku přes potok a člověku je nějak divně i mezi svýma. Je to divný rok, suché nebe vody upilo, tři studně museli zasypat, to nikdá nebylo, nebylo, nebylo, nebylo, nebylo, to nikdá nebylo, nebylo, nebylo, nebylo, nebylo. Je to divný rok, nevzešlo to, co se zasilo, půda je nějak otrávená, to nikdá nebylo, nebylo, nebylo, nebylo, nebylo, to nikdá nebylo, nebylo, nebylo, nebylo, nebylo. ()
Velmi zajímavě natočený dokument, rekapitulující mimořádný rok 1968 v různých koutech světa, včetně událostí z Československa v noci na 21. srpna. O jednotlivých událostech jsem věděl, ale neměl jsem je takhle hezky poskládané vedle sebe a podané v souvislostech onoho roku 1968. Jen více takových dokumentů! ()
Francouzský pohled sevřený mezi vystoupení Jimmy Hendrikse a Janis Joplinové postihl s mimořádnou přesvědčivostí globální rozměr roku také Pražského jara, u nás interpretovaného značnou částí veřejnosti jako roku "pouze" čelního boje dvou vnitronomenklaturních komunistických klik. Světový kontext nejlépe naznačuje skutečný dosah a význam těchto památných událostí právě tak jako jejich limity. Opomíjený a podceňovaný Dubček je tu jako symbol staven na úroveň jiné legendy demokratické levice, latinskoamerického revolucionáře Ernesta Che Guevary nebo amerických protagonistů Roberta Kennedyho či Martina Luthera Kinga. Pro nás asi nejrozporuplnější je mexická odezva uvedená krvavým potlačením tamější studentské evokace patnáctého výročí útoku sourozenců Castrových na kasárna La Moncada v druhém největším kubánském městě Santiagu s následnou neshodou mezi dvěma bývalými olympioniky Emilem Zátopkem a Vladimírem Kucem, kterou překlenula dnes zapomenutá svatba dvou olympioniků, vynikajících československých sportovců té doby, běžce Josefa Odložila a famózní sportovní gymnastky Věry Čáslavské. Zajímavostí tento skvělý střihový dokument obsahuje ovšem ještě více (např. zvuky Pochodu padlých revolucionářů při jedné z tragických událostí francouzského jara 1968). Jedno se zdá jisté: tento osmičkový rok v sobě skrývá potenciality dějinného mezníku. Ale ani čtyřicet let, která od něj uplynula, není s to alespoň naznačit, jaké vlastně mezníky, z které hodnotové orientace vycházející a k jakým událostem které předcházející minulosti se vztahující. Přesně reprodukovaná mozaika osmičkových otazníků je tak největším příspěvkem i hodnotou tohoto závažného střihového filmového francouzského pohledu. ()
Zajímavý dokument a komplexní průřez bouřlivým rokem 1968. Ne, že by se člověk dozvěděl nějaké převratně nové informace, spíše jsou tu hezky vedle sebe poskládány do jedné velké mozaiky historické události z Vietnamu, USA, Francie, ČSSR atd. a divák si tak může sám posoudit nebo připomenout souvislosti, které stály za všeobecným nadšením té doby, nadějí v lepší budoucnost a posléze i krutým vystřízlivěním. Pro zdejší filmové experty, kterými se to na čsfd jenom hemží, stojí za pozornost i zmínka o festivalu v Cannes, který byl kvůli květnovým událostem rozvášněné Paříže předčasně ukončen - Emotivní projevy Francoise Truffauta ("Chci, aby festival skončil!"), energická vystoupení Jeana-Luca Godarda či Clauda Berriho, revolučně naladěný Jean-Pierre Léaud...atd. atd. - Zde doporučuju knížku Jean-Claude Carriéra Léta utopie 1968-1969, ve které střízlivým způsobem komentuje právě tyto události (ale i ty československé nebo americké). ()
Galerie (4)
Reklama