Iza stakla
Obsahy(1)
Během pěti dnů se v životě úspěšného pětatřicetiletého architekta Nikoly Jerena nakumulují léta střádané problémy. Život ve lži a v citovém rozpolcení Nikolu vyčerpal, nedokáže si vážit sám sebe a zjistit, co vlastně chce. Dlouholetou milenku Anu, jež je zároveň jeho kolegyní, už unavují dlouhé roky skrývání jejich vztahu a požaduje rozvod. Také manželka Maja, matka Nikolovy osmileté dcerky, naléhá, aby se muž konečně rozhodl. Nikola se stává vězněm situace bez řešení: cokoli udělá, jen ještě víc zraňuje všechny, které měl kdy rád. Může vše rozhodnout prvek, s nímž jsme si odvykli v životě počítat – osudová tragická náhoda? Režisér Zrinko Ogresta postavy svého komorního psychologického dramatu nesoudí, ale nabízí nám citlivý a přitom přísný pohled na jejich slabosti. Zároveň ovšem klade naléhavou otázku, nakolik jsme zodpovědnými pány svého vlastního osudu a tím i architekty světa, který obýváme. [43. MFFKV 2008] (oficiální text distributora)
(více)Recenze (11)
Křišťálový glóbus - výběr ()
Až na přehnaný závěr docela fajn film o vztazích, který mi mimo jiné ukázal, jak je chorvatština podobná italštině, zvlášť když se dva lidé hádají - pojem italská domácnost by mohl mít klidně konkurenta v podobě té chorvatské. Škoda, že film ve Varech tak zapadl, podobných námětů ve filmech tam totiž bylo mnohem víc. Jinde by určitě vynikl víc. ()
Rozvrácená rodina, nepříjemné charaktery (snad s výjimkou manželky hlavního záporáka), žádný pořádný děj a nicneříkající konec. Pro mě emociálně sterilní záležitost a kromě několika scén nuda. Nejlepší scénou je pak vášnivá manželská erotická scéna, kterou by mohly jiné filmy závidět. Nikdy jsem však neměl zájem sledovat běžný svět kolem mě i na plátně, takže jsem možná příliš subjektivní. Kdo podobné sociální filmy nevyhledává, asi by jej měl opatrně překročit. ()
Za sklem: nevěra, zbabělost být odpovědní za city druhých, rozklad rodinných hodnot a vztahů. V hlavní roli Leon Lučev a skleněné okenní tabule, které alespoň pro mne zde symbolizují náš přístup k životu i citům: hloupě se domníváme, že všichni, které milujeme, s námi zůstanou navěky, že to, co právě dnes prožíváme, je to nejzásadnější, a že ty, které jsme k sobě připoutali, smíme vnímat s chladným odstupem, ne-li jim přímo ubližovat...a ono během vteřiny se vše, co jsme mohli zkusit slušně vyřešit, rozsype jako sklo a zmizí v nenávratnu. ()
Šedý průměr, který moc neutkví. Nevěra, nesutálé lži, sliby a zdánlivě neřešitelná situace...která je sice ve finále vyřešena, nicméně způsobem značně neoriginálním a čekaným. A poté mi tak trochu chybělo rozvinutí pocitů, myšlenek "viníka" a jakési jeho vymáchání se v tom, co způsobil. To by bylo psychologicky zajímavější sonda, než příběh věčných slabošských odchodů a návratů... ()
Reklama