Hodné kočky

Film jsem nakonec dokázal vydržet až do konce, ale pointu příběhu se mi najít nepovedlo. Možná kdyby film skončil dříve (po záběru na čínské sídliště, nebo co to bylo) dalo by se říct, že hlavním posláním filmu je působení moderní doby na tradiční čínskou kulturu (jako vyženeme škaredé vesničany aby jsme mohly postavit paneláky a tak). Ale tím že film skončil až smrtí hlavního nehrdiny se tak z tohoto kousku stává jenom špatně stravitelná mozaika statických záběrů (i když se kamera jednou pohnula - myslím že na zbořeništi). Ale některé věci se mi celkem líbily, jako třeba útok dětí na auto, útok vesničanů na auto a také znělka na olympiádu byla přínosná, protože jsem nevěděl, že v Číně mají McDonalda (někteří západoevropani si to myslí i o čechách ;) ) (09.07.2008)

Nejslabší věc, co jsem na 43. KVIFF viděl. A musim se pochválit za obrovskou výdrž, že jsem neodešel a neusnul ( ovšem ty co odešli plně chápu a o nic nepřišli ). Film bez děje, kamera ala domácí video, strašný herecký "výkony" - tenhle film bych doporučil jen někomu, koho bych chtěl potrestat. Vidim to jako nějakou snahu tvůrců dělat film západním nezávislým stylem - snad to byl jen šílenej ojedinělej výkřik. Jediná zajímavost byla čínská rockmetalová kapela. Nevermore (14.07.2008)

Hlavní problém Hao Mao je v tom, že se prezentuje jako drama, jako celovečerní film. Tím opravdu není, ledaže by se totálně statická kamera a absence děje naprosto cíleně vztahovaly k "ospalému a nezaujatému pohledu hrdiny". Na druhou stranu, pohled do života běžných lidí v současné Číně (byť jakkoli apatický a špatně natočený), je nesmírně zajímavý a v tomto ohledu působí Hao Mao nejen velmi realisticky ale navíc necenzurovaně. Konflikty šéfa realitky s prostými vesničany, zobrazení života na čínském předměstí, vztahu mladých manželů přistěhovavších se za prací i vztahy v čínských firmách, reklamy v rádiu ..... to vše jsou střípky ze života v dnešní Číně. Hao Mao je jistojistě film amatérský, i kdyby byl dokumentem. Není však zbytečný a já jsem rád, že jsem jej viděl. (14.07.2008)

Po deseti minutách jsem z filmu ještě nikdy neodešla... Pokud to tu někdo bude hodnotit, dokoukal to a shledá další (rozuměj bez mé přítomnosti) vývoj tohoto studentského cvičení s kamerou za 5k za uspokojivý, možná smáznu svůj odpadek - ale do té doby je tohle pořád jen amatérská zbytečnost a já cítím samaritánskou potřebu varovat prostý lid. (08.07.2008)

U komentáře ke Klubu sráčů jsem napsal, že to byl suveréně nejhorší film, co jsem kdy viděl! Když zavspomínám na Karlovarský festival a na Hao Mao, na narvanou nafukovací filmovou scénu a na odrážející se ozvěnu od jejích zdí po 10 minutách, tak toto tvrzení musím ještě přehodnotit! Abych předešel předběžnému odsouzení za to, že jsem nepochopil jistě geniální poselství, které bylo sděleno až na konci filmu, musí upozornit, že jsem statečně vytrval až do konce (pravda - na 10 min jse usnul -což se mi u filmu nestává, ale jinak jsem si užil ta muka až do konce)! Pravdou je, že jsem se i něco nasmál, ale k tomuto zpoufalému smíchu mne dohnala ta absurdita, ta odvaha a ta kamená tvář něčeho takového, co se hodlalo presentovat na filmovém festivalu! U tvrzení s Klubem sráčů a nejhorším filmovým počinem asi zůstanu, ale Hao Mao rozhodně zabírá první deítklu nejhorších filmů mého života! (25.04.2009)