Hačikó - příběh psa

Inu, Akita Inu, aneb Lasse se vrací.. Mé cynické Já napadalo, jak tenká je hranice mezi věrností a nechápavostí, či že pátrání po zaběhnutém Hačim se od jistého dějového zlomu zúží asi na metr čtvereční prohledávané plochy. To druhé, samojedí Já, přemýšlelo o dojemné oddanosti až za hrob a němých pohledech, co vydají za tisíce slov.. Je jasné, že spousta hodnocení se bude odvíjet od vztahu diváka ke psům, tzn., že city přemůžou rozum a na tom není nic špatného. Jinými slovy, kdo bude na konci řvát jako stará bába, stydět se nemusí, neboť v tom rozhodně nejede sám. Mou tvář však slzy nezkrápěly, neboť jsem zavalen úpěl pod tklivým klavírem a hlavně mi Hallström nenabídl výraznější vklad veselosti do jinak zbytečně trudného příběhu. Vždyť život není jen černobílý, ne? (01.07.2013)

Poslední půlhodina = permanentní ždímačka slz. Na to je třeba být připravený, nemáte-li srdce z kamene. Hachiko má vše, co výborný, upřímně dojemný dramatický snímek potřebuje: sympatického hlavního hrdinu (pes), sympatického sekundanta (Gere), bááječnou hudbu, přijatelnou stopáž, a... je to přece podle skutečnosti! (22.08.2011)

O tom, ze pes je najvernejsi a najlepsi priatel cloveka dokazuje tento krasny dojimavy pribeh podla skutocnosti, ktory sa stal v Japonsku v 20-tych rokoch minuleho storocia, avsak scenar je prepisany do sucasnosti v USA. Najprv som si myslel, ze reziser Lasse Hallström chcel natocit tento film a obsadil do neho Richarda Gereho, avsak je to presne naopak, Richardovi ako producentovi filmu sa pacil scenar a vybral si ako rezisera prave Lasseho, s ktorym spolupracoval uz na filme SKANDAL (2006). Je az neuveritelne, ako dokaze byt pes verny svojmu panovi a to po dlhe roky. Je krasne aj to, ze na zeleznicnej stanici v Japonsku, kde pes cakal je ako na pamiatku postavena bronzova socha tohto krasneho psa. Uplne chapem aj nizsie hodnotenia, nie kazdy ma rad taketo dojaky a pre niekoho to mohol byt aj nudny film, avsak ja som sa nenudil ani chvilku a pribeh psa, jeho pana a ludi, ktori ich poznali ma zaujal na 100%. _________ Richard Gere - (Parker Wilson) +++ Joan Allen - (Cate Wilson) +++ Cary-Hiroyuky Tagawa - (Ken) +++ Sarah Roemer - (Andy) +++ Jason Alexander - (Carl) +++ Erick Avari - (Jasjeet - predajca hot-dogov) +++ Produkcia: Richard Gere +++ (13.12.2010)

Tzv. emoční ždímák, co přeždímal i mě. Navzdory téměř žádnýmu vývoji příběhu, protože tam jde opravdu jen o to, co je už řečeno v obsahu a nic dalšího se tam nestane, film je naprosto podřízen lince Gere - pes, což je na jednu stranu i úleva, protože se tam neřeší žádný typický vedlejší vztahový linky (např. manželská krize by se tam tak hodila, ale díky bohu...). K hercům - pes samozřejmě nejlepší, Gere fajn, Joan Allen výborná, solidní výkon podává i Cary-Hiroyuki Tagawa. Takže radím - přečtěte si obsah a pak se zeptejte, jestli se chcete hodinu a půl konstantně dojímat. Pokud ano, směle do toho. Zklamaní nebudete, co se dojemnosti týče, tak to vydá nejmíň za pět finálí King Konga. (18.03.2012)

Veľmi pekný príbeh o láske k zvieraťu. Zvieratá na rozdiel od ľudí nekalkulujú, a takúto lásku desaťnásobne vrátia a sú pritom oddanejší a vernejší ako mnohí z nás. Možno to trošku hralo na city diváka, ale fungovalo to, emotívna stránka snímku už veľmi skoro vystrelila skoro na vrchol a tam sa už udržala. Film plný nezištnej lásky, ktorý za pozretie určite stojí. 85/100 (09.01.2017)