Režie:
Věra JordánováScénář:
Anna JuráskováHudba:
Vadim PetrovHrají:
Hana Maciuchová, Jaromír Hanzlík, Jaroslav Moučka, Jaroslav Satoranský, Věra Koktová, Vladimír Krška, Václav Mareš, Ladislav PešekObsahy(2)
Žily byly v tom kraji dvě Cecilky. Jedna byla královská dcera, rozmazlená a svéhlavá, druhá dcerka z obyčejné tkalcovské chalupy, pracovitá, veselá a milá. Moudrý Krakonoš se rozhodl protivnou princeznu napravit, tak ji vyměnil za hodnou tkadlenu z chaloupky. Na zámku se od této chvíle vše obrátilo v dobré. Jenom chudý tkadlec nemohl pochopit, co se to najednou z jeho děvčete vyklubalo. Líná, nešikovná tkadlena, která nic neumí, se navíc ještě pomátla na rozumu – tvrdí, že je princezna. Otec i ženich Kuba mají co dělat, aby z ní vychovali opět to milé, šikovné děvče. Když se tak stane, vrátí Krakonoš každou dívku na místo, kam patří, a na zámku se pak konají dvě slavné svatby... V dnešní Pohádce pro pamětníky uvidíte jednu veselou, plnou písniček. Vznikla na lidové krkonošské motivy a v roce 1969 ji podle scénáře A. Juráskové natočila režisérka V. Jordánová. Titulní dvojroli princezny a tkadlenky si zahrála Hana Maciuchová. (Česká televize)
(více)Recenze (19)
Milá stará černobílá televizní pohádka s jednoduchou studiovou výpravou a kvalitním hereckým obsazením. Na jejím technickém stavu dosti zapracoval čas. Snad proto byla v roce 1986 znovu natočena, tentokrát v barvě pod názvem O štěstí a kráse. Krakonošova výměna dívek má v sobě výchovné ponaučení, jak bývá u pohádek zvykem, ale nevím jestli to funguje ještě dnes. Plácnutí přes zadek by bylo v současnosti zřejmě trestné. ()
Dvě Cecilky je vlastně jedna z příběhů o Krakonošovi. O Krakonošovi, kterého neznáme. Hrál jej Václav Mareš s plnovousem, který byl na Krakonoše až příliš krátký a mě se osobně vůbec nelíbil. Stejně jako celá pohádka, kterou zachraňovala až moc mladičká Hana Maciuchová (nebýt hlasu, tak ji ani nepoznám) v dvojroli namyšlené, uřvané princezny a prosté, hodné dívky. [212. hodnocení, 15. komentář, 70%] ()
Pohádky v nářečí, které nezaniká jen tam, kde už zaniklo, mi vždycky zacukají koutky. Princeznu Cecilku bych nechala utopit v kyselu, ale škoda kysela. Krakonoš se důmyslně maskuje za flašinetáře, princeznu vymění za tkalcovskou dceru a čeká, co to dá. A dá to (spoiler) větší výdaje z královských truhlic na svatby obou Cecíli s jejich Jakuby. A já se ptám: Co na takové vyhazování peněz evropské fondy? ()
Studiová pohádka, krkonošské nářečí českým hercům nešlo z pusy. Uhuhňaný Moučka. Satoranský a Maciuchová byli pak rozhodně lepší ve večerníčcích. Pro dnešní děti těžko sledovatelné i poslouchatelné. Princezna přemalovaná, poplatná době vzniku, ale děsná. Infantilní hraní s panenkou u dospělých ženských také směšné. Krakonošova výměna měla poukázat na chování, úctu, pracovitost. No, nevím. Podle mne mělo takové dílo raději zůstat v archivu. * nechávám za to výchovné plácnutí , navzdory Džamile si myslím, že v některé situaci nezaškodí. U některých dětí obzvlášť… ()
Václav Mareš mi přišel jako Krakonoš divný. Jsem zvyklá na toho Františka Peterky, kterému sekundovala sojka policajtka. Pohádek, kde vystupují dvě na vlas stejné dívky, z nichž jedna je dobrák a druhá hajzlík, je hodně. Jde jen o to ji natočit originálnějším způsobem nebo do rolí děvčat obsadit výraznou herečku a tou Hana Maciuchová vždycky byla a je. Krkonošské nářečí působilo roztomile a vůbec, celá pohádka je roztomilá. ()
Galerie (4)
Zajímavosti (1)
- Podle stejného scénáře vznikla v roce 1973 v režii Jana Bergera i stejnojmenná rozhlasová pohádka. (Miggi90)
Reklama