Škola života

Sladké retro, které mně totálně zkazil filmový David, kterému ani nemohu přijít na civilní jméno. Myslím, že do role svůdníka, kterému podlehne šestnáctiletá naivka, toužící po zážitcích velkého světa, nemohlo být těžké obsadit někoho ze zbylých herců světa, z nichž by odkapávající sliz nenadělal kaluž před prahem hrdinčinných rodičů. Škoda je tím větší, že ostatní obsazení bylo víc než dobré. NEJLEPŠÍ SCÉNY: Pohovory v ředitelně, výlet do Paříže, taneček po psích dostizích. NEJHORŠÍ SCÉNA: Slizounův návrh o pokus deflorace banánem. (02.03.2012)

film som mala rozpozerany snad pol roka. Ani neviem preco, ale vzdy mi nieco vbehlo do toho, aby som to dopozerala a potom som vzdy zabudla, ze som ho vobec pozerala. Znamena to, ze bol ten film zabudnutiahodny? Nie, to rozhodne nie. Ale poslednych 20 minut ma teda patricne znechutilo, to sa musi uznat. Kazdopadne sa tesim na dalsi kusok od pani reziserky. (07.12.2011)

Filmovou adaptaci knihy Nicka Hornbyho – Všechny moje lásky – mám moc rád a řadím ji mezi to nejlepší z filmů takříkajíc ze života. An Education, ke kterému napsal scénář, jsem proto vyhlížel s nemalým očekáváním a těšil jsem se na další skvěle napsanou „lekci ze života“. Dobová atmosféra byla skvělá, herecké výkony v čele s mladičkou Carey Mulligan, kterou v průběhu filmu stále okouzlující Rosemund Pike obdařila účesem ve stylu Audrey Hepburn, a Peterem Sarsgaardem, kterého jsem si jakožto herce celkem oblíbil a v tomto filmu opět dokazuje, že mu žádná role není cizí. Scénář, který si napsal sám autor knihy, už není tolik nápaditý jako v již zmíněné pecce Všechny moje lásky, což by ale nevadilo, neboť An Education je místo cynického vyprávění ukřivděného chlápka, co dostal kopačky, spíše pečlivě budovaným pozvolna plynoucím příběhem první lásky a očarování mladé dívky světem dospělých. To, co film shazuje, je samotný závěr, který v několika málo minutách zbortí vše, co bylo celou předešlou hodinu pečlivě budováno a z nadějného příběhu se nakonec stane jen plochá moralizující báchorka kárající mládež se špatnými úmysly stejně, jako to dělaly výchovné filmy v Americe 50.let. První dvě třetiny jsou velmi dobré, ale konec to celé pohřbívá. Škoda. Zklamání. (18.02.2010)

Škola života je pro mě osobně velkým filmovým zklamáním. Coby fanoušek tvorby spisovatele Nicka Hornbyho jsem doufala, že něco ze svého osobitého rukopisu přenese i do scénáře, který napsal na základě memoárů novinářky Lynn Barber. A přestože samotný scénář nepostrádá své kvality, ona Hornbyho pověstná lehkost tu trochu chybí. Po zhlédnutí Školy života zůstává na jazyku zvláštní pachuť promarněné šance. Námět, herci, tvůrci, to vše mohlo vyústit v mnohem zajímavější filmovou podívanou, než je tato zbytečně zdlouhavá „love story“ o životě jedné mladé dívky. (30.05.2010)

Neuvěřitelně vykalkulovaný a prvoplánový film, na který se sice dobře kouká, ale opíjení rohlíkem je tu na mě až moc okaté. Je směšné, jak celou dobu vime, co se stane... a vlastně se to ani nestane. Hrdince je sice udělena životní rána, ale nenese za ní žádné následky a pointa filmu tak vyznívá spíše naopak - dělej si co chceš, stejně ti nakonec všichni odpustí a můžeš začít ani ne od znova, ale prostě nastoupit zpět do vlaku, který by ale v reálném životě už dávno ujel. O to víc v kontrastu s konzervativní Anglií padesátých let. Zbabělý film. Ale jak říkám, kouká se na něj docela dobře a je tu pár dobrých herců. Kdo chce silný zážitek, musí si vystačit s Fish Tank se stejnou pointou... (18.02.2010)