Walk Don't Run

Příjemná komedie staré školy, kde hraje legenda Cary Grant ve své poslední filmové roli sympatického dohazovače jednoho amerického olympionika Steva, kterého si oblíbil (ba přímo se v něm viděl) a jedné pořádkumilovné dívky, u níž pobývá (přes její počáteční odpor) během své obchodní cesty, kdy kvůli právě probíhající tokijské olympiádě (1964) je ve městě nedostatek volných pokojů. Filmu jsem dělal české titulky (na titulky.com), a tak si ho užil i trochu detailněji. A musím konstatovat, že je to taková milá, nenáročná a klasická oddechovka, prozářená charizmatem Caryho Granta, který působí velice svěže, jakoby si vše skvěle užíval a vše ho bavilo. Jeho průpovídky jsou podané s noblesou zkušeného harcovníka, který tentokrát dává dohromady ty mladé. Vše probíhá ve skvělém prostředí Tokia s jeho úžasně jinými obyvateli, což je také plus. Najdou se tu klasické klišé a postavy typu nepříjemného až nesnesitelného úředníka alias snoubence ústřední dívky či hloupého ruského agenta, ale i spousta detailů a replik, které jsem si užil. Ať už se jednalo o úžasně naplánovanou ranní rutinu, návštěvu v japonské rodině, olympijský běh či dvojici japonských capartů, kterým snad chyběl jen popcorn kinových diváků... Škoda, že Cary Grant tímto zakončil svoji filmovou kariéru, protože tady je ve formě a klidně mohl natočit další podobné oddechovky. (30.07.2011)

Zajimavy zaver kariery jednoho z nejzasadnejsich a nejsympatictejsich hercu zlate ery Hollywoodu - Caryho Granta. Exoticke prostredi Tokya v obdobi Olympiady. Cary uz zde nehraje klasickeho elegana do romantickeho tandemu (jako v 90% svych filmu), ale jakehosi side-kick strejdu s prosedivelym ucesem, ktery se kolem hlavniho paru jen mota a strili jednu hlasku za druhou. To byl zrejme rozhodujici moment, kdy si Grant rekl, ze je na case to zabalit. Nicmene rozhodne prijemne zakonceni. 6/10 (24.05.2011)

Perfektní zvedák nálady a pro mě jeden z těch filmů, na které náhodou narazíte, zakoukáte se a velice mile vás překvapí. Jako obrovský fanoušek Caryho Granta jsem v závěrečné scéně uronila nějakou tu slzu, neboť se jedná o rozloučení tohoto kouzelného, sebeironického a šarmantního pána se světovým filmem. Ách jo :) Zde jej nevidíme v typické romantické roli, ale v roli sympatického sira Rutlanda, který v Tokiu během Olympijských her pomáhá puntičkářské a příliš organizované upjaté dívce a mladému trochu zvláštnímu olympionikovi (a architektu), aby si uvědomili, že se do sebe vlastně zakoukali. Scéna s ranním časovým rozvrhem, která zde byla mnohokrát zmíněna, mě také velmi pobavila. Stejně jako Caryho lezení po balkonéch a oknem vystřelené gaťata :) :) pozn. herec jež hraje mladíka je Jim Hutton, otec Timothyho Huttona (který hrál třeba ve Francouzském polibku). (02.11.2016)

Reziser Charles Walters /The Barkleys of Broadway/ natocil celkom dobru spolocensku konzervacku, kde Cary Grant uz hra vo svojom poslednom filme. Okrem Granta /Charade, Philadelphia Story/ tu hrala j vyborna Samantha Eggar a Jim Hutton /Zelene barety 1968/. Kulisy Tokia su opravdu len kulisy, a hoci sa US styl humoru Europe hodne vzdaluje, tentokrat ide aspon o priemernu komediu. Neoslovilo ma suzitie dvoch chlapov, ne, ne : 55 % (02.02.2016)

Myslím, že to, že je Walk don't run mojím 33. filmom s Carym hovorí samo za seba. Nech už bol za plátnom akokoľvek nepríjemný a podivný, či už preferoval chlapcov (a veľa chlapcov jeho) alebo slečny a nechal si platiť za svoj podpis...no, ehm, to posledné som asi mohla vynechať. Aj tak ho žeriem v úplne každom filme - obrazne povedané, hlavne si to nepredstavujte. Budem sa opakovať, keď poviem, že bol stvorený do úloh komediantov, prišla som vďaka nemu uleteným, romantickým filmom znovu na chuť a nikto po roku 1966 ho v komédiách nevie prekonať. A mohla by som pokračovať. Naozaj netreba utekať, tento film je pozvoľný, jednoduchý, miestami decentne vtipný a úplne to stačí. Ak vás zastihne v správnej nálade, budete veľmi spokojní. Cary sa nemohol rozlúčiť elegantnejšie. (01.01.2017)