Přichází Satan!

Zručně napsaný děj, ve kterém jsou velmi efektní formou objasněny základní pojmy satanismu, neztratil ani po letech nic ze své chytlavosti. Gradace napětí stoupá s téměř „schodovitou“ přesností a spěje až ke konci, na němž by se měla závěrečná patnáctiminutovka vyučovat, protože já sám jsem chvílemi zapomínal dýchat. Zajímavá výprava ve stylu chladných velkolepých budov, které skýtá jak samotný dům velvyslance, tak i mnoho kostelů, po kterých se prochází nejistě pátrající Gregory Peck, kterého je radost sledovat a spolu s ním si prožívat téměř až nezdravé emoční vypětí, ke kterému nemalou měrou přispěla i hudba Jerryho Goldsmithe. Dle mého je Omen nejzdařilejší kousek svého subžánru. Přesto dávám „jenom“ čtyři hvězdičky, protože horory se satanskou tematikou mi nikdy řádně nepřirostli k srdci. (29.09.2005)

Je to dosť dobrý horor so satanskou tématikou. Má veľmi dobrý príbeh o veľvyslancovi, ktorého skutočný syn umrie a tak bez vedomia manželky si vezme iného chlapca, ktorý nemá rodičov, pričom ho berie za vlastného, ale časom sa okolo neho začne diať mnoho zvláštnych vecí a nevysvetliteľných úmrtí a tak postupne veľvyslanec začne veriť tvrdeniam, že jeho syn má niečo spoločného s diablom. Spracovanie je výborné, dej si prakticky po celý čas plynie pomerne pomaly, pričom strieda rodinné scény s tými dôležitejšími a hororovejšie ladenými a dej je celý čas nadmieru zaujímavý s viacerými prvkami, ktoré ho ozvláštnia a vylepšia, hlavne skvelý nápad s fotografom a spokojný som aj s jeho gradáciou. Napätie síce nie je až tak výrazne prítomné, ale vo filme s touto tématikou mi to vôbec neprekáža, pre potreby filmu je správne dávkované a páči sa mi výborná hororová atmosféra, ktorá sa tiahne filmom celý čas a dodáva filmu tú správnu satanskú atmosféru. O klasických hororových scénach sa tu hovorí ťažko, keďže tento film funguje na trochu inom princípe, to pravé zlo je hlavne cítiť a keď je zhmotnené, tak v niečom, čo až tak moc rešpektu nevyvoláva, ale aj tak viacero scén je vydarených, obzvlášť skvelo premyslená a aj natočená smrť fotografa. Herecké obsadenie sa mi páči, výborný Gregory Peck, dobre zahraný chlapec v podaní Harveyho Stephensa a mnoho zaujímavých postáv na čele s fotografom. Réžia je perfektná, je to rozhodne vrcholné dielo Donnerovej filmografie, skvelá je aj technická stránka a pochváliť musím aj výbornú hudbu. Síce satanskú tématiku až tak moc nevyhľadávam, ale Prichádza satan je aj tak vydarený horor, ktorý patrí medzi to najlepšie zo svojej kategórie a je to najlepší horor sedemdesiatych rokov. Objektívna kvalita filmu- 85%, film sa páči mne na 78%. (09.07.2007)

Tento film vsetkym nazorne ukazuje ze podstata hororoveho filmu spociva v navodeni atmosfery a neprijemneho pocitu strachu a nie v mnozstve krvi a vnutorosti. Aj ked mam krvaky rad je smutne ze dnesne filmy zakladaju len na tom ako divaka znechutit a nie vystrasit. The Omen to je jedna velka ucebnica poctiveho hororu a nie som si isty ci sa mu okrem niektorych dobovych klasik (Exorcist, Rosemary's baby) nieco co len trosku vyrovna. 10/10 (13.11.2006)

Jeden z deseti nejkultovnějších hororů všech dob. Když jsem ho viděl poprvé, chvilkama mi tuhla krev v žilách, skvělé ponuré vyprávění, až depresivně temná atmosféra, dokonalé herecké výkony a hlavně a to především. Mysteriózní a mrazivá hudba od mága Jerryho Goldsmitha. Málokterý horor se může pyšnit tak úžasně mrazivým hudebním doprovodem, sborový chorál který zastavuje krevní oběh. Celé bezmála dvě hodiny vás neopustí jakési znepokojivé mrazení v zádech, žádné přehnané zobrazování zla jako příšery, nýbrž jen zlověstné symboly skládající mozaiku napětí. Když bych mohl, klidně vyseknu hlubokou poklonu, ale já už bych se nemusel narovnat. Jenže Přichází Satan je legendou, hororovou klasikou a pět hvězdiček mu náleží naprosto po právu. Jen škoda že tu není ještě jedna, protože udržet si své kouzlo i v době moderně pojatých hororů je opravdu úctyhodné. (10.02.2004)

Po nevýrazném Vymítači ďábla jsem se trochu dalšího satanistického hororu bál, ale vše nakonec dopadlo trochu jinak. Úžasné, nemám slov. Richard Donner se pustil do prvního většího projektu a hned to dopadlo takhle úžasně. Hned na samotném začátku jsou nám představeni skoro všechny důležité postavy, čímž je odstraněn problém postupného seznamování. Režisér se tak může ihned věnovat základnímu prvku, tedy budování atmosféry a je třeba uznat, že to se mu povedlo naprosto bezchybně. Spolu s úchvatným hudebním doprovodem vytváří obrovské napětí, které postupně graduje až do samotného závěru, který je sice na první pohled celkem nevinný, ale přesto se jedná o nejtemnější část příběhu. (24.06.2006)