Přichází Satan!

V době výtvorů jako "Hostel" nebo "3:15 zemřeš" působí tenhle třicet let starý skvost jako blesk z čistého nebe. Naprosto úžasný a geniální snímek se zcela odprostil od hororových klišé a jede zcela na své vlně. Narozdíl od "Vymítače ďábla" absentuje nechutnými scénami a přidává nám mnohem více na napětí. Zhruba od třicáté minuty napětí a mrazení v zádech nezmizí. Jerryho Goldsmitha musel při komponování ovlivnit snad sám ďábel, protože takhle děsivý a pekelný chorál se jentak neslyší a Jerry za něho dostal zaslouženě Oscara. V roli velvyslance Thorna si neumím představit nic jiného, než mužnou tvář Gregoryho Pecka. Nesmrtelné scény jako útok psů na opuštěném hřbitově, oči ďábelské chůvy v nemocnici, skleněnou tabulí uťatá hlava, zápas Thorna s chůvou v potemnělém domě a závěrečný výstřel v kostele - to budu mít v paměti napořád. Richard Donner svým prvním velkým filmem udělal revoluci v horovém žánru a myslím, že jej žádným svým jiným filmem nepřekonal. (17.11.2006)

Podobně jako Rosemary má děťátko, také The Omen lze z velké části sledovat jako nadpřirozený horor i jako drsný thriller, v němž se vlastně nestane nic logikou (a fyzikou) nevysvětlitelného. S odstupem času už zápletka koketující s příchodem antikrista není tak mrazivá a pomalu vyprávěný film drží naši pozornost - podobně jako později například všechny Nezvratné osudy - hlavně očekáváním toho, jak bude vypadat další brutální "nehoda". Oproti dnešním gore filmům jde však stále o seriózní áčkovou produkci zejména díky nápaditému vyzobávání motivů z Knihy zjevení, díky nečekaně nekompromisnímu finále a díky hudbě, která musela LaVeye přivádět do rauše. 75% Zajímavé komentáře: A_FISH, Falcor, Teya, gudaulin (21.06.2006)

Také máte pocit, že Antikrist je v současnosti v každém druhém spratkovi stojícím vedle vás v MHD, akorát že jeho fňukáni neprovází geniální Goldsmithův soundtrack? No i kdyby ne, tak vězte, že Omen patří do vzácného druhu filmových mysteriózních horrorů z dob, kdy tento žánr ještě stavěl na atmosféře a hercích. Směle ho lze řadit mezi Exorcistu či Dotek Medusy (a to nejen datem vzniku), byť se Damien i se svým psíkem v jejich stínu trochu krčí. Ne moc, ale trochu přeci jen. Reputaci si tak Satanův chlapec zachraňuje především skvostným závěrem, který však stejně výše dva zmínění mají lepší. (26.03.2008)

Měl jsem za to, že je tahle hororová klasika spíš komorní bubáckou záležitostí, odehrávající se až na výjimky v jednom obřím domě. Jaké tedy bylo mé překvapení, když v ní Peck procestoval skoro půlku zeměkoule a navštívil spoustu starodávných atmosférických míst! Prostě takové strašidelné mysteriózní dobrodružství! Nebojím se tvrdit, že kdyby někdo do prvního Indiana Jonese přidal 300% hororu, vypadalo by to zhruba nějak takhle (mrk mrk). (12.01.2017)

Zručně napsaný děj, ve kterém jsou velmi efektní formou objasněny základní pojmy satanismu, neztratil ani po letech nic ze své chytlavosti. Gradace napětí stoupá s téměř „schodovitou“ přesností a spěje až ke konci, na němž by se měla závěrečná patnáctiminutovka vyučovat, protože já sám jsem chvílemi zapomínal dýchat. Zajímavá výprava ve stylu chladných velkolepých budov, které skýtá jak samotný dům velvyslance, tak i mnoho kostelů, po kterých se prochází nejistě pátrající Gregory Peck, kterého je radost sledovat a spolu s ním si prožívat téměř až nezdravé emoční vypětí, ke kterému nemalou měrou přispěla i hudba Jerryho Goldsmithe. Dle mého je Omen nejzdařilejší kousek svého subžánru. Přesto dávám „jenom“ čtyři hvězdičky, protože horory se satanskou tematikou mi nikdy řádně nepřirostli k srdci. (29.09.2005)