Obsahy(1)
Mladý režisér (P. Marek) vypráví o ztrátě vlastní víry, jeho spirituální dobrodružství se prolíná s příběhem jeho přátelství k druhému režiséru (J. Nebeský). Na pomyslné scéně se objevuje Bupak (J. Marková) - personifikované zlo, ničivá síla, kterou je nutno zastavit a nastolit tak duchovní smír. Film se dělí do několika žánrově i stylově rozdílných částí, podobně jako v Bajestě Gumbrině jsme nejprve (po krátké režisérské předmluvě) svědky "rozkládání karet" - tedy rozprostírání motivů, jejichž spojení bude osvětleno až v závěru. Tedy opět dobrodružství mysli, psychiatrická detektivka. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (2)
Po Lásce shora jsem si řekl, že teď si dám s Petrem Markem pokoj a že Nebýt dnešní asi byla výjmka, ale tohle jsem si někdy bůhvíproč stáhl a nedávno jsem to našel. Tak jsem si to v rychlosti proskákal a vypadalo to celkem zajímavě, tak jsem to risknul. No, ono to zajímavé opravdu je, některé záběry jsou kupodivu povedené, celkem dobře vyvedená je i nalezený kotouč s filmem a nakonec i dějová linka s personifikovaným zlem (které se jmenuje Bupak - podle budějovických papíren) je taky celkem zajímavá, jen dlouho trvá, než začne. Bohužel někdy jsou ty sekvence opravdu utahané, třeba ten úvodní prolog ve kterém Petr Marek něco vypráví mimo děj, to bych vystřihl asi úplně, sice je zajímavé, že někteří homosexuálové jsou strašně vybíraví (by mě zajímalo, co znamená chlapec ke koření, ale ok), ale protrpět si mezitím vyprávění o tom, jak pan režisér pobíhal po nádraží a asi třikrát nastoupil do stejného vlaku, to nebylo třeba. I tak se jedná o nejzajímavější experiment Petra Marka, ačkoli by na tom pořád byl dost co zlepšovat. 3* ()
Mučivě dlouhé podivné sekvence. ()
Galerie (1)
Reklama