Hitchcock

Ač je Hopkinsovic Toníček v roli dokonalý a určitě nejmíň půl roku drtil Stopoptákovy pohyby a artikulaci, je trochu škoda, že do maskérny najali nějakého sveřepého pedofila, co z Antonína udělal přerostlé, mongoloidní gerontobatole, které spíše než Mistra hrůzy připomíná vepříka z Looney Tunes. Jinak je to ale docela zajímavé, zábavné a vkusné, i když jsem byl mírně smutný z toho, že se mi velice špatně přemítalo o sendviči se Skarlet a Džesikou, protože s těmi onduláty na hlavách vypadaly jako moje matka. Snad je příště spolu šoupnou do nějakého životopisného dramátka o Hefnerovi. Jo, a málem bych zapomněl! Jak zde erudovaně poznamenal jeden přeceňovaný, sebestředný, bulvární kritik, film je to stylisticky velmi, ale velmi nesoudržně natočený. S touto nepochybně sofistikovanou tezí se naprosto ztotožňuji a bezvýhradně souhlasím!!! Ať už to znamená cokoliv. (15.02.2013)

Hitche mám rád, i když raději nasedám s cizinci do vlaku nebo se vydávám na sever severozápadní linkou než bych se hrnul do motelu Batesových. Tady však jde o Psycho a tak tedy dobrá. Souboje s cenzory jsou fantastický, informace o vzniku snímku i jeho PR jsou fajn a sebestředně nafoukanej režisér je taky fajn, ale žárlící Hitch fajn není a ty pokusy vyfantazírovat z jeho života horor se u mne rovněž minuly účinkem. Navíc i nuda na mne občas spiklenecky vykoukla a s tou se velmi nerad potkávám. Tentokrát tedy uděluju přesně tři hvězdy a dva cípy, což je dohromady nebývalých 17 cípu. Gratuluju. (03.12.2013)

Áno, ako uvedomelý a zodpovedný prispievateľ na csfd som si najprv prečítal pár komentárov, ale len zopár, aby som nezblbol alebo nedostal krvácanie do mozgu. Nemohol som uveriť, že tento film je pre niekoho „len“ akási milá historka, ktorá sa zrejme ako parazit na niečom priživuje a preto akosi nemá morálne právo hovoriť sám za seba. Naozaj neviem, kde je napísané, že žánre retro a „making of“ sú automaticky podradné. V Biblii? Sú naozaj tak zaťažené nostalgiou, že o nič iné v nich nejde? Vyvediem z omylu. Podľa mojich skúseností filmy, ktoré reflektujú dejiny kinematografie patria k tým lepším či dokonca vôbec najlepším, pretože ide o dokonalú kulisu alegórie života (toho skutočného). Za všetky uvediem len moje najobľúbenejšie – Sunset Blvd. (1950), Deň kobyliek (1975), Purpurová ruža z Káhiry (1985) a L. A. Utajené skutočnosti (1997). Ak pri nich divák pociťuje ťažkú nostalgiu za nejakou belle époque, fajn, no tá s kvalitou nijak nesúvisí, nostalgia nie je kvalitotvorná. Za tie hviezdičky, čo udeľujeme, môže predovšetkým námet a scenár. Film Hitchcock nie je len o nakrúcaní legendárneho diela, samo osebe to nijakú katarziu nevyvolá. Je o Umelcovi, ktorý realizuje Dielo vo svete Slepých, takže sa cíti ako Alica v ríši divov. Alebo rovno ako Ed Gein. Ak pristanem na zem, tak priznám, že tu skutočne ide aj o to, ako vzniklo Psycho. Ak zároveň poviem, že mi po chrbte behali zimomriavky tak často ako pri prvom pozretí Psycha, tak zbystrite pozornosť. Kedy mávate zimomriavky vy? Keď pozeráte zlý alebo dobrý film? PS: Na rozdiel od tvorcov filmu si nemyslím, že by s obsadením Marion Crane Hitchcock tápal. Určite mal jasno, len čo si spomenul na vetu "Do amerického motelu idem kvôli pohodliu", ktorú Janet Leigh predniesla v čerstvej Wellesovej gangsterke "Dotyk zla". (18.02.2021)

Film o jednej veľkej životnej etape Alfreda Hitchcocka. "Majster napätia" má síce zvláštnu filmovú formu (verím, že maskéri odviedli svoju prácu najlepšie ako vedeli), no oči Anthony Hopkinsa sú tak výrazné, že mi stále pripomínali len jednu osobu, ktorou je on sám. Biografické fakty sú servírované trochu neobvykle, tak, že sa prelíniajú pasáže z rodinného života a z nakrúcania. Celé to príjemne odsýpa. (02.07.2013)

Alfred Hitchcock je pro mě největší omyl světové kinematografie, viděl jsem od něj asi pět filmů a co film to sračka max. polosračka a o jeho život se zajímám asi stejně jako o život veverky obecné na krkonošku. V rámci projektu filmová výzva od uživatele malarkey mě však tenhle film přístál do přehrávače. Utěšoval jsem se, že když nic, tak se alespoň pokochám hereckým výkonem jednotlivých představitelů a tu zbožňovanou plešku nějak přežiju. Spletl jsem se, kdyby film neobsahoval Alfredovi snové vize měl nakročeno k absolutnímu hodnocení. Možná paradoxně má Hitchcockovská neznalost mně umožnila sledovat film se zájmem, zejména vztah k jeho pani a pracovní zarputilost byly labužnické dějové složky. Vynikající scéna ve které Alfréd v předsálí kina čeká na reakce publika na klíčovou scénu svého filmu je absolutním vrcholem celého filmu, protože není nic krásnější než člověk, který filmem prostě žije. Na kvalitním filmovém zážitku mají velký podíl i herecký výkony, oni už ty jména mluví za vše, režisér zjevně sázel na jistotu. Anthonyho s Helen podezírám zda náhdou jejich jména nejsou jen pseudonymy a ty skutečná Alfred a Almy před veřejností tají, dokonale přesný jsou však i všechny vedlejší role.Výborná práce a to říká někdo, komu jméno Alfred Hitchcock moc neříká a je mu šumák. (20.08.2016)