Režie:
Thomas VinterbergScénář:
David NichollsKamera:
Charlotte Bruus ChristensenHudba:
Craig ArmstrongHrají:
Carey Mulligan, Matthias Schoenaerts, Mark Wingett, Tom Sturridge, Juno Temple, Hilton McRae, Jessica Barden, Michael Sheen, Jon Gunn, Richard Dixon (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Bathsheba Everdene (Carey Mulligan) je krásná a také hodně svéhlavá. A jako mnoho svobodomyslných žen, to ani ona nemá lehké. Tím spíše, že žije ve viktoriánské Anglii druhé poloviny 19. století. Bathsheba se v okamžiku, kdy po svém strýci zdědí usedlost v panství Wessex, promění z obyčejné venkovské dívky v nezávislou a cílevědomou statkářku. A to z ní dělá lákavou partii pro to, čemu se zatím snaží vyhnout – manželství. Nejprve odmítne lásku chovatele ovcí Gabriela Oaka (Matthias Schoenaerts), zklame i naděje zámožného starého mládence Willliama Boldwooda (Michael Sheen). A rozhodne se na zděděném statku hospodařit sama, bez mužské pomoci. V tehdejší době to byla nevídaná odvaha, ale Bathsheba díky svým schopnostem, přímočarosti i vrozenému šarmu uspěje. Pak ale vstoupí do jejího života mladý, pohledný, sebevědomý a arogantní seržant Frank Troy (Tom Sturridge). Přesně takový muž, s kterým by se racionální a sebevědomá Bathsheba rozhodně nezahodila. A k překvapení předchozích nápadníků právě on v ní dokáže probudit vášeň. Vášeň, která se stane osudnou nejen Bathshebě. (CinemArt)
(více)Videa (9)
Recenze (282)
Absolutní nepochopení Hardyho, udělat western a reklamovou romantiku ze sociální naturalismu, podpořený sladkobolnou zaměnitelnou a neautentickou hudbou - holt další generace maminkovského kina, že. Nehledě na to, že Hardyův námět pracuje i se symbolikou postav odkazujících k biblickým předlohám. Další problém vidím v redukcionismu sociálního prostředí, z něhož fakticky zbylo jen pár vytržených postav (které mají být ještě navíc vlastně všechny sympatické, aby nikdo nebyl naštván). ()
Verzi z roku 1967 jsem viděl před dvaceti lety, a tak těžko už můžu porovnat - tehdy mne zaujala. Možná byla víc scénická, víc zamlžená a osudová, asi i rozložení témat, času a zaměření na jednotlivé postavy (a tři osudové muže) bylo jiné. Nevím, snad jen současný casting se snažil být - soudě podle fotografií - co nejpodobnější verzi ze 60. let. Zde, u nové verze, jsem byl vděčný, že scén s vojákem je minimální potřebné množství, protože mi překvapivě přijde, že jsou největší slabinou příběhu. I když, je otázka, jak se na základní premisu díváme. Pokud jako na příběh tvrdohlavé ženy, která neví, co chce, pak jí jistě podobný osud mnohý přeje. Také se dá na příběh dívat jako na červenou knihovnu, kdy jednotlivé složitosti přináší osud a je potřeba se jimi nějak rozumně postavit. Nebo jako na vesnické drama. Každá ta část ale funguje, dobře se na to dívá, motivace postav jsou věrohodné, píseň o tymiánu skvělá, a až na pár nudnějších pasáží jsem si film užil. ()
Vesměs souhlasím s úvodem Mattyho komentáře: ten film je zároveň feminní i feministický, a v obou případech zhruba stejně nedostačuje. Nevím, jestli jsem během pokrývání fotbalového mistrovství světa žen chytil až moc hutnou feministickou slinu, každopádně moje skromně emancipované já tu prostě zůstalo neukojeno. Bathsheba jako postava nezávislá? Dejme tomu. Ale k tomu i silná osobnost? Ani omylem. Snad veškeré silné ženské repliky zněly, jako by se psaly a nahrávaly čistě pro potřeby traileru (hlavně teda ta jedna, všichni víme...), a prvotní scéna s vyhazovem nakonec bohužel vůbec nebyla slibným warm-upem, za jaký jsem ji naivně pokládal, nýbrž obyčejným vrcholem hrdinčiny zarputilosti. Zbytek byl v jejím podání hlavně o nerozhodnosti, nevděčnosti a rezignovanosti na cokoliv víc než platonické něco. Takhle jsem to teda aspoň vnímal já osobně, ale budiž, beru (resp. hádám), že Bathsheba diváctvo rozdělovat měla, a v tomhle zase na druhou stranu Carey odvedla obrovský kus práce, když se její nesmělé úsměvy na všechny strany opětovně rovnaly univerzálně odzbrojujícím argumentům. --- S kým mám ještě větší problém než s hlavní postavou, to je pan režisér. Ten zaprvé vůbec neukormidloval proces sesekávání materiálu, ale opravdu vůbec. Zadruhé jeho vrchní záporák znovu působil hystericky, až nepříjemnym způsobem absurdně a zatraceně neuvěřitelně (stejně jako ta babka ze školky v Jagten). A konečně s předešlým bodem související zatřetí: připomeňte mi prosím ještě jednou, kde že se vzala ta Vinterbergova stěží opodstatněná aura "režiséra pravdy"...? --- PS. Armstrongova hudba je tady fakt *překrásná* a už teď mám dojem, že si v klidu rezervovala místo v top3 za letošní rok. --- PPS. Hodnocení dodatečně zvyšuju potom, co jsem se zamiloval do Let No Man Steal Your Thyme. Prostě Carey >>>>> ()
Je to fakt moc pěkně natočený, ale je to blbost. Já osobně si myslím, že k tématu lásky by se měl vyjadřovat jen William Shakespeare a možná ještě Rosamunde Pilcher, ti umějí vykreslit romantickou linku par excellence. Thomas Hardy to nevychytal hlavně, co se hlavní hrdinky týče. Batsheba má působit emancipovaně, ale většinu času mě svým jednáním nutila tlouct hlavou o futra. Hned v začátcích filmu ji o ruku požádá sympatický ovčák a ona si mu klidně řekne ne, přitom jsme to mohli mít za deset minut čistýho času sfouknutý a já se mohla jít věnovat nějaké bohulibé činnosti – například výrobě krepových růží, ale to ona ne, musí se tam další hodinu čtyřicet rozhodovat mezi léty sešlým boháčem, kníratým oficírem a sexy mlčenlivým ovčákem. To Rosamunde protkne dějovou linku alespoň zákeřnou chorobou nebo návratem proradného bratra z ciziny, co se pak snaží podvodem získat všechen majetek, aby s ním následně dost neuvážlivě naložil. V tomhle případě ale jen čekáme, komu nakonec padne Batsheba do náruče (přitom nám láskou zkušeným je to hnedle jasný, žejo). ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $12,236,500║Tržby Celosvetovo $30,111,702▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA //počet predaných kusov ║ Tržby za predaj DVD v USA //počet predaných kusov ║ až zbytočne moc prekombinované ohľadne tých vzťahov /55%/ ()
Galerie (102)
Zajímavosti (7)
- Herečka Carey Mulligan po zhliadnutí filmu Z hrdze a kosti (2012) odporučila do roly Gabriela Oaka obsadiť Belgičana, Matthiasa Schoenaertsa, čo sa nakoniec aj stalo. (MikaelSVK)
- Natáčelo se převážně v Buckinghamshiru, Oxfordshiru, Somersetu a Dorsetu, kde se nachází Mapperton House, který byl ve filmu použit jako ovčí farma slečny Everdenové. Dále například Sherborne, pobřeží West Bay, Durdle Door, Bicester a Forde Abbey. (Petrasuvicka)
- Belgičan Matthias Schoenaerts bol jediným zo všetkých hercov vo filme, ktorý nebol britského pôvodu. (MikaelSVK)
Reklama