Superman

Pred tym ako som podlhej dobe zhliadol Supermana (asi 10 rokov) som cakal ze to bude nostalgia koli comu sa mi bude pacit. Ale to ma cakalo prekvapenie. Uz len skvele uvodne titulky a znamy motiv stacili k tomu, aby ma film do seba vtiahol. Ci uz zabavny zaciatok (ocividne prave z neho si tvorcovia Smallvilu brali hlavnu inspiraciu), alebo trosku hamblivy a popleteny dospely Clark, po svetovlade tuziaci Lex Luther....to vsetko vytvara nezapomenutelnu atmosferu a caro, ktore tento film stale ma. A hlavny klad - Christopher Reeve - jednoznacne najlepsi predstavitel supermana. Ten chlapik sa prenho narodil a snim aj zomrel. Zaverecna akcna sekvencia ma skutocne grady a napatie, a prekvapivo aj efekty stale dokazu zaujat (skvele spacovane zemetrasenie a jeho destrukcne ucinky). A to je to co chyba aj novemu Supermanovi - skutocne napatie a charizma hlavneho hrdinu. Uz si brusim zuby na dvojku:) (9/10) (05.07.2007)

Co čekat od filmu z roku 1978, jsem asi zhýčkaný. Vidět Supermana dřív, nejspíš bych valil oči a byl nadšený. Bohužel jsem ho viděl poprvé teď a ničím nezaujme. Klišé, slabý děj a hlavně špatné efekty, které neuchvátí. Možná bych šel s hodnocením výš, ale to by musel být ještě o hodinu kratší. Po té hodině začne být divák znuděn a přeje si konec, což není nikdy dobře.. 4/10 = 40% (26.08.2012)

Komiksová legenda se na stříbrné plátno poprvé podívala už před více než 35 lety. To je pro mě neuvěřitelná doba. Z dnešního pohledu je technické provedení pro leckoho úsměvné, ovšem je se třeba pozastavit nad tím, že se něco takového vůbec povedlo. Christopheru Reevovi dle mého supermanovská role celkem sedla. Tehdy to zkrátka a dobře fungovalo...80% (15.06.2013)

Nikomu inému sa nepodarilo vystihnúť atmosféru komixov a charakterizáciu najikonickejšej postavy amerických komixov tak, ako Donnerovi v tomto filme. Superman je síce americkejší, ako Coca Cola, ale Reeve je taký sympaťák a Donner točí tak rozprávkovo, že sa tento film musí páčiť aj Talibanu. Je to už riadne prestárle, ale myslím, že takémuto typu filmov takáto nostalgia svedčí. (05.10.2012)

[SE] Obří filmařina, která mi svojí roztříštěností a ambiciózností připomněla snad jen akorát Jacksonova King Konga či Snyderova Batmana vs Supermana. Stejně jak se zde několikrát změní prostředí, změní se i kompletně duch filmu. Šedesátková papundeklová sci-fi, rurální americké melodrama mezi obilnými klasy, hektický žurnalistický on-the-grid svět sedmdesátkového New Yorku a na závěr monumentální hrdinský spektákl s cartoonovým padouchem, kde je možné vše, protože doslova je zde možné vše. Sám Donner se přiznal, že v některé momenty pracovalo simultánně přes sebe sedm štábů, do toho rovnou točil druhý díl (skutečnost, u který jsem si myslel, že se stala zvykem až s LOTRem) a ještě se stihl rozhádat, jak to tak bývá, se zástupci studia natolik, že na sebe nepromuvili ani slovo a druhý díl za režiséra nakonec musel dokončit Richard Lester, který byl původně vyslán jako mediátor mezi znepřátelenými stranami. Film tak má veškeré předpoklady proto, aby nedržel dohromady. A přesto, díky tomu, kolik času je věnováno protagonistovu pozadí (ha ha ha) a kolik života je v civilních scénách, tak celá ta historka o Übermenschovi (jak ho nazývá Lois Lane, zahraná vynikající Margot Robbie), respektive přímo Božím synovi (jak o něm rádi uvažují jeho adoptivní rodiče) není tak srandovní, jak by se mohlo nabízet. Pokud teda třeba nejste člověk, co chce od filmů nějakou fyzikální integritu a vysmíváte se scénám, ve kterých se narovnáním tektonických desek v sanandreaském zlomu vrátí i na na původní místo padající písmena z nápisu Hollywood. Mimochodem ve scénách ze zalidněných newyorských ulic a divokých novinářských kanceláří jde vyčíst do budoucna nejzásadnější Donnerův talent detailního vykreslení chaotické živelnosti velkoměsta, který později tolik uplatnil v kvadrologii Lethal Weapon. (18.01.2021)