Tali-Ihantala 1944

Priemernejší vojnový film si už snáď ani nedokážem predstaviť. Tématika málo preberanej vojny medzi Fínskom a Sovietskym sväzom v priebehu druhej svetovej vojny ma zaujíma a tešil som sa na to, ako si s tým poradí samotná fínska produkcia, ale zostal som sklamaný. Môžem aspoň pochváliť, že sa tu prakticky neustále bojuje, čo fanúšika militarizmu a hlavne z obdobia druhej svetovej vojny predsa len trochu uspokojí, pri tých neustálych bojoch som sa nestihol začať nudiť, ale aj tak mohla byť tá akcia aspoň rozmanitejšia a drsnejšia. Neustále sa bojuje v tom istom prostredí prakticky rovnakým spôsobom, tešil som sa aj na nejaký ten zimný boj, prípadne obraňovanie pred mnohonásobnou presilou, čo som tu čakal, ale je to dosť jednotvárne, pričom ani o nejakom naturalizme tu nemôže byť ani reči. Ale aj tak sa na tú akciu dá pozerať, aj keď to viac pôsobí, ako rekonštrukcia bitky, než plnohodnotný vojnový film. Inak príbeh tu prakticky neexistuje a k postavám sa nedá vytvoriť absolútne žiadny vzťah, keďže ani jednej sa dej, teda ak sa to tak dá vôbec nazvať dlhšie nevenuje. Film jednoducho len neustále skáče na rôzne miesta a obdobia v priebehu jedného roku, pričom to aj tak vyzerá len stále rovnako a tak po tejto stránke tu nemá abolútne čo zaujať. Takže ako fanúšik vojnových filmov to jedno pozretie neľutujem a hlavne preto, že tomuto konfliktu sa filmári zatiaľ moc nevenovali, ale inak nie je moc o čo stáť. Filmárske kvality sú na tom dosť nízko, keďže tvorcovia si dali omnoho viac záležať na dodržaní správnych zbraní a techniky, než na tom, čo je na filme najdôležitejšie, teda dej a postavy. Nebyť fanúšikom, musel by som hodnotiť o dosť horšie. 51% (19.12.2016)

... Realistické. A to dost...Válečný film? Za něj Tali - Ihantalu nepovažuju, protože působí spíš jako rekonstrukce pro dokumentární film, ze kterého někdo odstranil osvětový komentář a ponechal jenom několik více méně komorních dramatizací (docela by mě zajímalo, kolik z nich je podle reálných událostí) s účastí bezejmenných postav. Tomu dojmu pomáhá i pár záběrů natočených ve stylu černobýlích žurnálů, záběrů objevujících se právě v dokumentech, stejně tak i pohled na mapu, který vypadá naprosto stejně jako obrázky průběhu bojů z učebnic dějepisu. K dobru je jednoznačně minimum sladkobolných a přepatriotizovaných scén. Bavil jsem se, ač podruhé si to asi nikdy nepustím. Stejně, chyběl mi tam záběr na losa. (29.08.2013)

Jestli se dá o Zimní válce říci, že je relativně známá, tak o Pokračovací válce tohle rozhodně neplatí. V létě roku 1944 se Rudá Armáda připravovala na velkou ofenzivu. Hitler se domníval, že další úder povede na Balkán, jeho generálové se klonili k variantě útoku na Ukrajinu a dále přes Polsko a Maďarko do Říše. Stavka zvolila řešení, které překvapilo všechny a rozhodla se vyřídit si staré účty s odbojným Finskem. Byla to součást Stalinem propagované strategie, jejíž plánem bylo útočit na slabé spojence Německa. Předpokládalo se, že se pod tlakem brzy zhroutí a Hitler přijde o suroviny a cenné území. Jak se později ukázalo, byl to správný krok. Sovětský Svaz postupně vyřadil všechny satelitní státy a rychle neutralizoval obrovské množství nepřátelských vojáků. Jediná země kterou si podmanit nedokázal, bylo Finsko. Rudá Armáda ztratila téměř čtvrt miliónu mužů a přes 500 tanků, ale i přes příval posil neprolomila obranné postavení a vojáci Suomi zastavili její postup v pěti defenzivních bitvách. Stavka se rozhodla že další boj by byl zbytečný a nabídla nepříteli příměří. Podmínky byly tvrdé, ale Finsko je přijalo. Uvolněné jednotky byly okamžitě použity v Operaci Bagration, kde se podílely na rozprášení Skupiny armád Střed. (09.09.2012)

Fínska rekonštrukcia najvýznamnejšej bitvy v oblasti Tali-Ihantala ponúka takmer všetko, čo má vojnový film ponúknuť. Jediná, ale dosť významná vada na kráse je, že film nemá žiadneho hlavného hrdinu a sledujeme rôznych vojakov, dôstojníkov i vrchné velenie v krízových situáciach, kde Rusi tlačia z každej strany. Dobové čiernobiele zábery boli použité v rozumnej miere a do filmu zapadli. Hudba sa mi tu miestami zdala nevhodná a často som mal pocit, že bez nej by to bolo lepšie. Ruská strana priestor nedostala, ide väčšinou o pohľad na valiaci sa dav ruských vojakov. Na fínskej strane ma potešili zábery z interiéru tanku, ktoré často nevídame. Tesne pred koncom som si hovoril, kde je nejaká letecké podpora. Nakoniec prišla a mala určite veľký podiel na tom, že Fíni spolu s nemeckou pomocou dokázali početných Rusov odraziť. Fínsky front sa tak stal jediným úsekom východného frontu, na ktorom Červená armáda nesplnila plán napriek veľkým posilám, ktoré jej boli poskytnuté navyše. Rusko a Fínsko podpísalo prímerie 19.9.1944... 80%. (28.10.2012)

Finský válečný film z ne moc známé bitvy o finské hranice v roce 1944. Sověti prolomili obléhání Leningradu a tlačí Němce zpět. A tady na severu zahajují útok proti německému spojenci. Finové se ale brání statečně a nakonec dosáhnou toho, že své obranné boje zvládnou a sjednají se Sověty mír a zachrání tak svoji zemi před bolševismem. Tato etapa války není moc známá ani pro mě, takže jsem se dozvěděl něco nového. Finové už svojí Talvisotou dokázali, že válečné snímky umí. A tady to jen potvrdili. Film má necelé dvě hodiny a musím říct, že většinu tohoto času se tam bojovalo. A to jsem takových filmů moc neviděl. Je pravda, že to nebyla bůhví jaká řežba, ale právě proto mi to přišlo o něco realističtější. Pořád se bylo na co koukat. Taky musím přiznat, že jsem měl v postavách mišmaš, ale to dělala asi ta finština a všechny ty boje. Je to válečný film se vším všudy pojatý moderně, takže pro válečné nadšence jasná volba. Co mě ale uchvátilo nejvíc, byla použitá technika. Už dlouho jsem neviděl film, kde by použili všechny dobové zbraně (děla, StuH 42, T-34, dokonce i tank KV, který byl ale na podvozku téčka, i přesto ale působil věrohodně). Finové, jen tak dál. (19.01.2011)