Mosty na Toko-Ri

Flanker27 to přesně vystihl. Tento film překypuje propagandou, naivitou a Americkým pseudochlapáctvím. Technicky na rok 1954 velmi dobré. Důstojník letectva se bojí jít do akce, tuší kosatou. Jde přesto, protože je to sice právník a záložník ale nechce se před americkými soudruhy znemožnit. No a pak to odsere a s ním ještě dva jiní. Tedy v podstatě analýza amerických bojů za demokracii na celém světě po celá desetiletí. Rudá opona padla a Američané opět našli nového nepřítele a historie se opakuje a krev teče a tak tomu bude navěky, Amen. (21.11.2011)

Výborné válečné drama odehrávající se v období korejské války. William Holden vede skupinu letadel na svůj cíl, mosty na Toko-Ri hluboko v týlu nepřítele. Velkým plusem je, že snímek byl natočen pouhé 3 roky po události, tudíž vše bylo ještě v paměti a použitá technika tedy odpovídala skutečnosti. Na tu dobu výborně natočený nálet na mosty. No a William Holden znovu exceluje. 75%. (06.04.2010)

JUST RELEASE THE SAFETY AND SQUEEZE THE TRIGGER. IT FIRES AUTOMATIC. I'M A LAWYER. I PROBABLY CAN'T HIT A THING!! Představte si letadlovou loď USS třídy Essex na otevřeném moři, při západu slunce. Kolem šplouchají vlny, duní vítr a stíhačky rachotí ve vzduchu. Takový film je pastva pro oči. Jasně, je tam plno klišé a scény s manželkou jsou nuda, ale závěrečné peklo nad mosty Toko-Ri stojí za to. Konec mě hodně překvapil a moc se mi líbil. Sedíš si v příkopu v bahně a kruh Korejců kolem tebe se stahuje, jako oprátka kolem krku. Prostě má to styl a atmosféru. Mike a jeho rvačky taky super. Jen ten admirál byl ze všeho pořád tak vypleštěnej, jak děcko co dostalo k vánocům svetr místo walkmana. (12.04.2017)

Na samém začátku filmu běží obšírné a nesmírně podlézavé poděkování americkým ozbrojeným silám za jejich všestranou pomoc při výrobě filmu. Snímek spadá do období po MacCarthyovských čistkách, kdy se vyděšení šéfové velkých studií snažili zavděčit americké vládě a prokázat maximální loyalitu systému. Podle toho taky tenhle studenoválečný film vypadá. Pomoc Pentagonu je vlastně vzhledem ke krásným záběrům námořní flotily, letadlových lodí a bojových letadel v akci příčinou, proč je do určité míry film použitelný i dnes. Je to zkrátka podívaná pro milovníky vojenské techniky a nutno uznat, že technická kvalita byla na onu dobu mimořádná. Na druhou stranu těch 70 %, které k dnešnímu dni Robsonův film posbíral, je odůvodnitelných pouze vysokým zastoupením gum a přátel USA mezi fanoušky tohoto kousku. Je to pochopitelně nasáklé patriotismem s naivními dialogy a celkově výrazně propagandistické. Film je ale zajímavý i z jiného hlediska. Evidentně je určený střední a starší generaci, takovým těm fotříkům, kteří platí daně a film na ně pomrkává s tím, že jdou správným směrem. Padesátá léta byla poslední, kdy byla ještě návštěva kina zábavou usedlejších ročníků. Potom tyhle věkové kategorie v drtivé většině získala televize. Takže tomu odpovídají i hrdinové s pečlivě ulízanými patkami, slušným slovníkem a staršího věku. O 15-20 let později už byly propagandistické filmy nepoměrně akčnější a svým způsobem vlastně i blbější, protože se natáčely pro teenagery. Celkový dojem: 35 %. (02.07.2010)

"Chci je jenom vyfotit, ale podívejte, jak je to naštve." Tak nám statečná US Army přijela zachraňovat demokracii do Korey a mně to moc nevoní. Nicméně boje o mosty na řece Toko-Ri se mi líbily a to, že nejeden z amerických bombardérů při nich bolestivě poznal záludnost Newtonova gravitačního zákona, mne vyloženě potěšilo. Jenže je to propagandistický film, takže vítěz je jasný, naivita se přitom mísí s patosem a vrcholem je závěrečný obdivný admirálův monolog na téma "Odkud se berou takoví chlapi?". Zkrátka to pro můj žaludek nebylo jednoduché dokoukat, takže při hodnocení jsem byl donucen z americké zástavy vymazat nějaké ty hvězdy, ale počet pruhů zůstal zachován. (25.11.2016)