Dobrodružství Sherlocka Holmese a doktora Watsona: 20. století začíná

"Němčina je poněkud obhroublá, ale přesto patří k nejvýraznějším jazykům v Evropě. Co myslíte, Watsone?" No, já sám za sebe bych s detektivem s velký dé i souhlasil. A pozor, následuje oslí můstek. Otázkou je zda by on souhlasil se mnou, že pátá série (opět o dvou dílech) neměla raději vůbec vzniknout. Ne, že by dělala ostudu těm předchozím, ale je zbytečná a díky odklonu od kriminálních zápletek směrem k službám jeho veličenstvu i o ničem. A přitom atmosferický, div ne horrorový, prolog první části je naprosto famózní. Jenže než se nadějeme, tak zjistíme, že ze zajímavě se rozbíhajícího případu je rázem pachtění se za jedním dopisem. Nic se neřeší, vše je jasné jak divákovi, tak postavám a tak zbývá se jen v rámci třech místností prokecat až do spásného konce. Což trvá neuvěřitelných čtyřicet minut. Tenhle díl měl vykročeno k nejlepší části a místo toho se stal spolehlivě nejhorší epizodou. Druhý díl je na tom sice již mnohem lépe, a špiónství je tu aspoň orámováno náznakem detektivní zápletky, ale stále to není ten pravý Holmes. Potěší zdecentnění humoru a ostatně i naprosté vynechání Watsonových komediálních excesů. Nepotěší, že se Maslennikovův Holmes loučí v průměrném stylu, který nemá daleko k nudě. (13.10.2008)

Výborná tečka za povedeným seriálem, obzvlášť úvod první epizody s hydraulickým lisem byl svělý a špionážní atmosféru všeho, co následovalo, se podařilo odlehčit poměrně decentním humorem - tentokrát se žádné křečovité pitvoření nekonalo, naopak. Například to věčné vyzvánění telefonů a telegrafu v Mycroftově kanceláři bylo velmi vtipné a zároveň hezky názorně vysvětlovalo, jak moc se proměnil svět hlavních hrdinů. (14.12.2016)

Piaty a bohužiaľ najslabší Шерлок Жолмс, kde hlavný hrdina usúdi, že nestíha držať krok s technickým pokrokom zločincov, nechá si narásť "americkú bradku" a odíde včeláriť do úzadia Sussexu. Zločin okolo hydraulického lisu ich však ešte oboch vytiahne naspäť na Baker Street, kde už posledný prípad však viac obkecávajú ako riešia. (23.07.2009)

Sice jsem neviděl všechny díly této ruské série ale i tak si myslím, že je tento nejslabší. Už zde není taková povedená atmosféra a případ, který Sherlock tentokrát řeší není tak zajímavý. (30.12.2008)

Stejně jako předloha, i filmová adaptace vyznívá trochu do ztracena. Podobně jako v předchozích dílech, i zde bylo opojení dobovou "atmosférou" až příliš silné, přestože zde už nejde o "starou dobrou Anglii", ale o Anglii "novou", nevyhnutelně se řítící do moderního věku a také útrap první světové války. Samozřejmě je nutné zdůraznit, že to je "nová Anglie" pouze v představách tvůrců a tudíž mnohdy dosti nesmyslná a přitažená za vlasy. "Skleníkovitost" SSSR, v jejímž rámci, díky kulturní i informační bariéře, tvůrci víceméně neměli ani tušení jak to v té skutečné Anglii doopravdy vypadá a funguje, se tu projevila ještě o řád markantněji než v předchozích dílech... Žel téměř úplně také vymizel humor, což je rozhodně největší škoda. Nově se objevivší "hororovost" tuto ztrátu v žádném případě nevyváží. Markantní je také podivný rys strojově přesně "recitujících hlav". Asi to mělo být vtipné, ale nebylo. Zvláště, když je tento postup užit opakovaně u tolika postav. Sovětská "skleníková" optika, podivně překrucující britské reálie vlastní totalitní zkušeností se výrazně projevuje ve všem, co v tomto dvojdílném filmu souvisí s vládnutím a politikou. Všudypřítomné fanfáry a lidé stojící jako opaření v přítomnosti vysoce postavených, monstrózní schodiště v sídle ministra zahraničí atp. atd... Podobně jako ve všech dalších dílech, i tady kazí dojem markantní, stálá a naprostá improvizace rekvizitářů. Nad jejími výsledky musí člověk místy přivírat obě oči. Stačí se jen podívat na ten "historický" automobil, evidentně na rychlo přestavěný z nějakého vyřazeného náklaďáčku a působící naprosto nepřesvědčivým dojmem. To v CCCP vážně neměli jediný historický vůz vhodný k natočení těch několika málo scén? Mimochodem, znalce výtvarného umění může naopak zaujmout jedna pikantní, z hlediska děje zcela nepodstatná drobnost. V salonu ministra zahraničí visela celá řada pěkných ukázek ruského kubofuturismu Malevičova střihu. Těžko ovšem říci, zda šlo o vtipný záměr či naopak o rozpaky rekvizitářů, na stěně reálného ministerského bytu někdy kolem roku 1914 v Londýně ovšem mohla tato díla viset skutečně stěží... Celkový dojem: 65% Zajímavé komentáře: DaViD´82, Smok, mortak (15.10.2008)

Nastal čas loučení…Každopádně to Maslennikov pojal dost teatrálně. Obě části svým začátkem diváka navnadí, Sherlockova „americká“ bradka vykouzlí pomyslný úsměv na tváři a my tak očekáváme další zapeklitý případ. Jenomže 20. Století kromě modernější technologie sebou přináší i zdlouhavou zápletku, v níž hlavně ona záludnost lisu sice poslouží jako šťavnaté vnadidlo, které ovšem následný děj skoro pohřbí. Ve chvíli kdy měla atmosféra začít gradovat, se tvůrci soustředí spíš na dialogy a poprvé mi přišlo, že vynechali několik podstatných věcí z předlohy. Spíše se o nich (opět mluví) jen okrajově, důležité postavy umírají, ale kromě skvrny na koberci, se po detektivní stránce opět nic moc neděje. Mrtvolu v kolejišti proletíme jen rychlostí blesku. Ona mi skoro celá druhá část přišla hodně odfláknutá. Zvláště pak ten „ochotnický“ závěr s agentem. No nic. Přece jenom jsem od tohoto dílu očekával mnohem víc. Spokojený jsem však jen napůl. (06.03.2015)

Každá jednotlivá věta z povídek je rozehrána do pěti minut. Mimo propojování se však scénář drží skoro přesně Doylova textu. A Poslední poklona je jedna z nejslabších povídek vůbec célé série, ale patří tam, takže kritizovat není vlastně co. Zdlouhavé, velmi zdlouhavé...vřele doporučuji číst jen povídky, protože Doyle to uměl napsat a nepatlal se v tom jako televizní seriály. (26.10.2008)

Velmi příjemné zakončení skvělého ruského cyklu o nejsalvnějším anglickém detektivovi, se kvalitou nijak neliší od předchozích částí. Já jsem se u něj poměrně slušně bavil a i když přibylo pár slabších míst, na mém hodnocení to nijak neubralo. Jelikož závěrečná Holmesova povídka byla už spíše průměrná, dost jsem se obával jejího převedení na plátno. Potěšilo mě, že tvůrci na to šli trochu jinak a v první části příběhu zfilmovali povedenou Druhou skvrnu, která je ovšem lepší v Brettově podání. Druhá část je už převážně adaptací Poslední poklony a ta adaptace překonala nejen již zmíněnou povídku, ale i první část filmu. Vtip opět nechyběl, příběh byl obohacen o pár vynálezů... Sherlock se prostě rozloučil ve velkém stylu a já jsem s ním spokojen. 80 %. (10.06.2012)

Rozvláčné. Jediná výtka vlastní všem dílům o slavném detektivovi - proč se z detektivů Scotland Yard dělají hlupáci a tupci, následně také z ministra? Nevyznívá to humorně, spíš jako klišé, na které jsem upřímně řečeno alergická v jakémkoli filmu. Ale možná to tak působí jen v tomto ruském pojetí.... (13.10.2008)

Hrozne nudny film, ktory ma velmi uspaval a co je najhorsie, tak tento film je strasne dlhy a nemal konca. Najlepsia cast filmu bola ta zastarala harlejka, ktoru riadil dr. Watson na zaciatku filmu:~) (29.03.2011)

I přes zhuštění několika příběhů do jednoho dílu příliš zdlouhavé... (13.08.2009)

Takže James Bond byl dvojitý agent? Parodický tón série zde nenápadně vygradoval, paradoxně za úbytku vyložených gagů. Špionážní úprava příběhům jenom prospěla, i když dva pětačtyřicetiminutové díly bych kvitoval víc než dva sedmdesátiminutové. Mycroft jako po/viktoriánský předchůdce sira Humphreyho Applebyho působil méně sešle než jeho o sedm let mladší bratr. V globálu mě sovětská série bavila víc než ta Brettská. (13.10.2010)

„Váš přítel Holmes je obdivuhodný člověk, pane doktore. Nikdo ho nikdy nepřekoná. Viděl jsem toho mladého muže vyšetřovat pěknou řádku případů, a ještě se nestalo, že by některý nedokázal objasnit. Používá sice pokaždé jiné metody a chytá se možná poněkud ukvapeně kdejakých teorií, ale vcelku vzato byl by z něho docela slibný policista – to jsem ochoten opakovat před kým chcete." Athelney Jones, Podpis čtyř (19.08.2015)