Užívej si, co to jde

Píše-li se rok 2009 a vy jste se narodili v roce 1935, znamená to vzhledem k průměrné délce života jediné: smrt klepe na dveře a je na čase bilancovat. Máte-li majetek, znamená to sepsat závěť, máte-li jako Woody Allen co říct, znamená to vydat memoáry. Takovým memoárem, či předčasným nekrologem, je i Whatever Works. A byť všechna ta rekapitulace a vzpomínky na život místo života samého – atmosféra přípravy na smrt – a zcizující prvky v podobě zásahů autorského já do plynutí příběhu mohou leckoho od filmu odradit, berme na vědomí, že když sedíte v čekárně na urologii s prostatou velkou jak ovčí mozek, to se pak těžko tváří, že jste pořád rock’n’roll. Zvlášť pokud k tomu připočteme břemeno židovské identity ve světě latentního antisemitismus, v němž výčitky svědomí a strach zatěžují každý čin i myšlenku jednotlivce. To vše nicméně ustupuje tématu stařectví, které film ze všech sil rozehrává. Stařectví znamená opravdovost, znamená konec s lhaním a popření všech falešných hodnot, nebo alespoň většiny z nich. Znamená přidat se k těm, kdo každodenně naplňují slova Merleau-Pontyho „nikdy se necítit zcela pohodlně ve svých vlastních pravdách.“ To měl na mysli Pavel Eisner, když říkal, že není žena nejkrásnějším tvorem Stvoření, je jím stárnoucí muž nebo stařec - ovšem vydaří-li se! I postava Borise Yellnikoffa se prostřednictvím nové upřímnosti snaží napojit na ztracenou autenticitu a cestu ke svému autentickému já obnovuje přes misantropii, perverzi a stařeckou prudérii. Na tomtéž „autentickém bručení“ postavil bezmála osmdesátiletý Eastwood postavu Kowalského v Gran Torinu. Je tomu tak proto, že normální život podléhá konformním tlakům, kdežto stařecký život je apriori non-konformní; je vyňat z dosahu působení norem a konformity. Znovunalezení vztahu s vlastní perverzní stránkou tedy může být paradoxně cestou k regeneraci duševního zdraví. Radikální potenciál stařectví konečně leží v obnažení lživé otázky „Kdo jsme, odkud přicházíme a kam kráčíme?“ a v nastolení hrozivě pravdivé „Proč jednou nebudeme, sotva někam patříme a jaktěživ nikam nedojdeme?“ A platí to pro nás všechny bez výjimky: V jakémsi vzdáleném koutu vesmíru byla jednou jedna hvězda, na které zvířata nabyla rozumu. Jen co se příroda několikrát nadechla, hvězda ztuhla a rozumná zvířata musela zemřít. Tak by si mohl každý vymyslet nějakou bajku, a přesto by tím dostatečně nevyjádřil, jak ubohým, prchlavým, prázdným, bezúčelným a svévolným se ve vesmíru jeví lidský život. Je na stařectví, aby nám klam života připomínalo, neboť mladická duše toho schopna není. Člověk je prostá, dětinská mysl, ale stařecká moudrost je nám tajemným zjevením nejvyšších poznatků, bohoslužbou, a poctivé naslouchání seniorům je úřadem kněžským. (01.01.2010)

Myslím, že tento film stojí a padá na Larry Davidovi, který je možná tím nejlepším ztvárněním Woodyho v době, když se samotnému Woodymu nechce před kameru. Whatever Works se někomu může zdát jako moc kousavé či agresivní dílo, jak zde někteří píší, ale neviděl bych to tak černě. Zkrátka a dobře, jak nám tak Woody stárne, tak si uvědomuje, že všechno to, na čem lpíme, vlastně neznamená nic, hlavní je, abychom byli šťastní a to jakýmkoliv způsobem. Něco na tom možná bude… Každopádně ještě jednou pochvala Davidovi a já si jdu hledat nějaké další filmy s Evan Rachel Wood. ;-) 80 %. (21.01.2013)

Typicky Allenovsky ukecanej film, kterej prostě drží pohromadě jen díky právě těm kvalitním sáhodlouhým a nekončícím dialogům a hlavně díky naprosto skvělým Larry Davidovi, kterej si tu teda střihnul ukázkovýho, starýho , s ničim nespokojenýho vopruze, jinak je film ale příběhově celkem chudej a ke konci ty pořád v základu stejně působící dialogy už tolik nebaví (12.12.2009)

Scénář: Woody Allen .. Nezastavitelný tvůrce Woody Allen jede na svém filozofujícím kolovrátku dál a v jádru nám představuje příběh, postavy a obsah obdobný, jako už mnohokrát. I nyní to celkem vychází, jeho úhel pohledu na vztahy, život a nejrůznější společenské glosy je zase trochu posunutý a aktualizovaný. Děj sice neobsahuje takřka nic, čím by mne vyloženě nadchnul, ovšem nenarazil jsem tam také na nic, co by mne urazilo a nudilo. Škoda, že Allen už nějaký čas nemá na to odehrát hlavní roli, pořád jsem čekal, kdy po těch schodech z patra bytu sejde sám pokulhávající maestro. Boris, hlavní to postava, je prostě on. Jeho herecká náhrada je ovšem ideální, huba mu taky jede jako kulomet. Taktéž náhrada jeho nedávné "evropské" múzy Scarlett Johansson za (ještě mladší) Evan Rachel Wood nebyla špatnou volbou, svoji roli naivní maloměstské miss zvládla výborně. A kouká se na ní také dobře. ___ Woody, užívej si dál! See? I'm the only one who sees the whole picture. That's what they mean by genius. (20.10.2009)

Na to, že Woodyho Allena moc nemám v obľube, poslednú dobu sa zastavím k nemu pre jeden nový film. Príbeh filmu je síce jednoduchý, ale dokáže zajať. Larry David má fakt perfektné dialógy a zahral skutočne perfektne a s Evan Rachel Woodovou vytvorili na plátne fakt zaujímavé duo. Prvá polka filmu sa mi dosť páčila. Potom začali pribúdať postavy a už to moc nebolo ono, no záver filmu stál opäť za to. Je to určite dobrý film a nesie v sebe kúsok pravdy, ale nedostal sa mi ten film pod kožu, tak akoby by mal. 70% - 3* (08.07.2012)