Tell Me Something About Yourself: Láďa
VOD (1)
Obsahy(1)
Unikátní cyklus filmů Řekni mi něco o sobě, který na jaře roku 1989 začala točit režisérka H. Třeštíková neobvykvou a jedinečnou sběrnou metodou v nápravném zařízení pro mladistvé v Libkovicích. Filmový materiál je natáčen v průběhu dvou až pěti let a jsou na něm zachyceny nejen změny v životě jednotlivých protagonistů, ale i celé společnosti. Láďa je typický produkt ústavů zvaných nápravně - výchovné. Nejen že není ani vychovaný ani napravený, ale netuší naprosto nic o životě. Své problémy řeší osobitým způsobem - polykáním ostrých předmětů. Stejně silně prožívá i své lásky - podle všech osvědčených pravidel Červené knihovny. Láska, vášeň, mříže... (Doc Alliance Films)
(více)Recenze (4)
Láďo, řekni mi Tvůj sen: "Rád bych žil někde v domečku se ženou a dětma, chodil bych do práce a bylo by nám báječně. Milovali bychom se každou noc."...."jenže vono je to složitější. Když sem v lochu, současně se mnou je ve vězení v tom samým čase má milenka. Pak mi je líto, že jsme si tak blízko, a přesto se nemůžem sejít. Tak polykám různý léky, a pak různý dráty, nůžky, hřebíky, pilníky i teploměry. S bŕichem plným předmětů mě pak převezou do špitálu a tam se pak po vyndání kovů s miláčkem můžu sejít. Jinak ji píšu zamilované dopisy a myslím na to, jak budu na svobodě v práci vydělávat na svůj dům a dítě". Strih: Po prepustení z basy si Láďa vstúpi do svedomia a začne pracovať. No maximálne týždeň. Potom opäť vhupsne do partie. Klasická schéma sa zopakuje: partia- chľast - nová láska - potreba finančne sa zabezpečiť - drobné brigády - krádeže - lúpeže - basa. A znova. Skvelé vystihnutie životného údelu, ktorý si hlavný hrdina spolu s frajerkami vylepšujú a idealizujú v láskyplných listoch, plných prehnane zjemnelých zamilovaných obratov - ružových obláčikoch prekrývajúcich ich údel: údel obyvateľov teplovodných kanálov. Zároveň týmto ukázaním života odsúdených, ktorí sa nechcú spoľahnúť na rodinné zázemie dokument nepriamo ukazuje, že spoločnosť im šance na socializáciu veľmi neponúka a tak končia tam, kde ich tá istá spoločnosť na začiatku šupla: v lapáku. ()
Mě z těchto kriminálníků vždy naskakuje husí kůže. Zajímali by mě jeho další osudy. Pobavily mě jeho řeči o štěstí v závěru. ()
Slova lásky na papíře plynoucí z jednoho vězeňského okna do druhého, doufající, že dopadnou do správných zorniček a mysli. Dopisy snílků, kteří se ztratili ve svých vysněných a realných touhách a přestali ovládat své životní motivace. Jak se to zdá vzdálené a jak je to vše blízké a reálné... ()
Když jsou za mřížemi neustále si doufají a fňukají po svobodě, když se dostanou konečně ven, nenaplní nic z toho, co prohlašovali. Užívají si bohémství bez domova, žádná práce jim nevoní a nakonec skončí opět v lochu a spustí stejnou písníčku co předtím. Dokument, co se díky Láďovi a Daně točí v kruhu a nikam se neposune. Finále je jasné - on zůstává ještě dlouho zavřený, ona zmizí a žádná rodinná idyla je nečeká. ()