Přežít svůj život

Přežít svůj život může někoho pobouřit naturálnějšími výjevy. Mě však ke Švankmajerovi sedí kratší etidy, na filmech jako je třeba tento se po chvíli dostaví zevšednění předloženým (po cca 50 minutách). Přesto stále nadstandard české kinematografie, ať si říká kdo chce co. Psychoanalýza a Oidipovský komplex spolu s fackujícím se Jungem a Freudem, kdo z Vás to má, pánové? :) Hodnocení přesně odpovídá. (13.07.2011)

Po Spiklencích moje teprve druhá zkušenost s celovečerními snímky pana Švankmajera. Nebudu řešit jak moc je film psychoanalyticky přesný nebo jestli je dostatečně hluboký či co .. Každopádně mě svou atmosférou pohltil a zanechal ve mně příjemný snový pocit i při návratu z kina domů .. až jsem chvílemi čekal, kdy někomu v tramvaji naskočí slepičí hlava. Řekl bych, že i mému nevědomí se to líbilo.. ale kdo ví. (10.12.2010)

Je to docela zajímavé, když tedy pominu nudné pasáže (ty rozhovory s psychoanalitičkou byly celkem nudné, třeba), surrealistické zbytečnosti (proč se tam pořád valí to jablko?) a nechutnosti (chvílemi jsem měl dojem, že se dívám na animované porno, ono by to moc nevadilo, kdyby tam nebyli plyšoví medvědi s penisem nebo tlustej chlap, který to dělá nějaký starý ženský), to, že tam vlastně nikdo moc nehraje (ačkoli, takový Marcel Nemec bude asi skvělý herec, když si tam při delším vyprávění musí číst scénář...) a kupodivu je nejlepší Issová, no a ještě konec nic moc. Jo, ještě ty občas naprosto zbytečné detaily na pusu, když někdo mluví, tohle mělo smysl u Alenky, ale tady málokdy. Je mi líto Švankmajera, jestli chtěl opravdu něco takového natočit celý svůj život a nezískal na to dost peněz, díky tomu to taky vypadá tak, jak vypadá. Ale i kdyby na to vybral víc peněz, tak nevím, on i ten příběh je místy takový prázdný. Když už je to o snech, proč tam Švankmajer nezmínil něco o lucidních snech? Není to žádný blud, já už to několikrát zažil, tak proč tam o tom není ani zmínka? No nic, mohlo to být zajímavější a lepší po všech stránkách, takhle to je jenom průměr. 3* (27.08.2018)

Zručně zpíchnutá šestáková báchorka. Švankmajerův typický cynismus a s tím spojený nadhled posouvá snímek do sféry herního-hravého principu(podobně jako v eXistenz, Matrix, Inception). Nabízí také řadu asociací. Některé jsou avizované tvůrcem (evžen-autorovo alterego), některé jsou ponechány na divákovi, který je na první pohled veden režisérem za ruku, Zvolená formální stránka je dalším pozitivem, které divákovi usnadní přijmout příběhem distribuované skutečnosti. Samozřejmě nejsme ochuzeni o většinu Švankmajerových trademarků. Příjemným překvapením je pro mě i znovuobjevená sexuální přitažlivost Kláry Issové, (20.12.2010)

"Psychoanalyticka komedie". Tohle jsem jeste nevidel. Fotografie hercu, ktere Svankmajer animuje.Uvidite chodici domy, detskeho medvidka s obrim penisem, mile tvare na bankovkach, pohovku uprostred ulice nebo kosti v kocarku. Urednik pendluje mezu prisnou manzelkou doma a nudou kancelare a unika do sneni. Vysvetleji snu hleda u psychoanaliticky, u niz na sebe utoci Freud s Jungem. Je zde nadsazka a vytvarno vzbuzuje pocit neskutecna. Hrdinova manzelka se za nim vyda za tajemstvim jeho snu. (14.01.2024)