Vřískot 4

Po ubohém slasheru My Soul To Take jsem Wesovi už prostě nevěřil, že se mu povede důstojný návrat ke slavné vřískající trilogii. Jenže zázraky se asi vážně dějí, Craven to totiž dokázal! Vývoj charakterů tria hlavních hrdinů se za posledních deset let moc nikam neposunul, ale co si budem nalhávat, o to tu ve skutečnosti ani nejde. Jelikož jsme v novém tisíciletí, pravidla všech vyvražďovaček se silně změnila. Nový Vřískot reaguje snad na všechny zásadní události, co se za posledních deset v tomhle žánru objevily. Hrdinové tu rozebírají torture-porn seriál Saw, komentují trapnost remaků a dokonce si sami uvědomují, že jsou v hororovém filmu a chovají se podle toho. Craven opět spojil síly se scénáristou Williamsonem a jde to sakra znát. Jde vidět, že kluci mají svůj žánr v malíčku. Rádi si hrajou, nebojí se experimentovat, a na diváka si přichystali několik překvapení, kterými nejen ortodoxnímu fanouškovi vykouzlí blahodárný úsměv na tváři. Přidalo se na brutalitě, efektivitě (tou trojka hodně strádala) a najít skutečného vraha je opět oříšek, protože podezřelí jsou úplně všichni. Škoda jen, že neměli tvůrci koule na to, ukončit film o něco dřív, čímž by odrovnali naprosto všechny diváky. Přesto velká spokojenost hodná 75 procentům. (15.04.2011)

Čtvrté píchání silikonových barbín dvaceticentimetrovým žabikuchem je, až na dynamické vyvrcholení, unylým pokusem vetchého starce o znovuztopoření jeho dávno zvadlých ambicí. Následkem je pouze předávkování viagrou a tenisový loket režiséra a na světě je další sériová Cravina. Ač se Wes snaží vřískat sebevíc, žánrová vyčpělost a zoufalé vykrádání sebe sama jsou znát v každém zaboření čepele do sexy těl tupých, šestnáctiletých figurantek, které se v "hereckých" rychlokurzech bezesporu naučily daleko lépe předstírat orgasmus, než vlastní smrt. A moc tomu nepomůže ani exhumace těch několika "přeživších" ze staré gardy. Napatlat takové Courtney Cocks obličej natolik, aby vzhledem unikla blížící se padesátce, muselo stát minimálně kamion botoxu a smrt únavou několika balzamovačů a výsledek je natolik rozpačitý, že jeden místy žasne, jak nenuceně se povedlo z teenagerské vybíjené udělat zombie flick. (20.07.2011)

Čtvrtý Vřískot je překvapivě mnohem chytřejší než bych čekal. Je to dokonalá reflexe dnešní doby, kdy (nejen) hororový žánr ovládají remaky, restarty, rebooty apod. Desetiletý odstup od závěrečného dílu původní trilogie navíc dává prostor si do původní vřískotové trilogie rýpnout (aneb "postmoderní geekovské kecy patří do devadesátek"). Strašidelná atmosféra tentokrát chybí, ale nespatřuji v tom chybu, protože důležitější než vraždy a strašidelná atmosféra je motivace vraha, která je logická (podobně jako byly motivace vraha v předchozí trilogii). Celé je to podvratná variace na geniální jedničku (která i po patnácti letech od své premiéry funguje dokonale) a tento čtvrtý díl jí úžasným způsobem skládá poklonu. A nezapomeňte, že první - a nejdůležitější - pravidlo remaku zní: Neser se sakra do originálu! (05.05.2011)

Čtvrtý díl téměř stejně kvalitní jako první? Ano, i v žánru horor 21. století, kde jsou povětšinou čtvrté díly tragické sračky bez jakéhokoliv náznaku aspon malé inteligence, se to může povést. A tady se to povedlo náramně. Wes Craven se vytasil s perfektním příběhem, plném odkazů, zábavných dialogů kolem samotné podstaty a složení jakéhokoliv hororu a jejich následném překroucení a boření. Herci jsou sympatičtí, krev teče proudem, mrtvol přibývá a nakonec přichází i perfektní několikanásobná pointa. Popravdě, vraha jsem jenom matně tušil, takže překvapení to bylo parádní (ti, co viděli, ví). Jsem taky rád, že jsem naštěstí nevlezl před shlédnutím do diskuze, protože její úroveň klesla s příchodem pár jedinců hluboko do doby ledové a nějaká Sydney by jim měla říct, jak se má chovat k originálu. No, to jen takové povzdechnutí a snaha na to někoho upozornit. Zpátky k filmu: Craven nám teda spolu se scénaristou Williamsonem přináší na dnešní poměry velmi inteligentní horor, který se ani trochu nebere vážně a přináší prvotřídní vyvražďovačku téměř bez zakolísání. Nebýt té nudnější poloviny, bylo by to za 5. Ale GhostFace nikdy nebyl v takové formě. Who is this? (16.09.2011)

"What´s your favorite scary movie?" "Shut the fuck up!!!" Vyše hodiny v podstate nudná, skrz-naskrz priemerná vreskotovka s nezaujímavými postavami a pramálo využitým "postmoderným" potenciálom. Vtipné to veľmi nie je, o napätí nemôže byť ani reči, ba ani to gore (mimoriadne šťavnaté, aj na črevá dôjde) vôbec nebolí. Lenže potom Wes a hlavne Kevin prehodia výhybku a vytasia fantastické finále s VEĽMI prekvapujúcim odhalením vraha a intenzívnym masakrom. Keby bol celý film na takej úrovni ako posledná polhodina, bolo by to za plný počet ako legendárna a už asi navždy nedostihnuteľná jednotka. 7/10 (27.04.2011)