Bledá tvář

Komediální westernová etuda s nerealisticky krásnou Calamity Jane v pozici tajné agentky, které sekunduje roztržitý zubař. A skutečně se jedná o zábavnou, snad i satirickou, parodii, ve které prostě, chtě nechtě, funguje vše. Herecké hvězdy své doby jsou dobře sehraní a doslova a do písmene vytvářejí dokonalé charisma v té nejbujnější představě. Jane Russel a Bob Hope. Oba mají k humoru krapet odlišný přístup, takže komu sedne Jane, nemusí Bob a obráceně. Tím je však zajištěna určitá vytříbenost v subjektivitě daného humoru. Takže ledasco ve své podstatě může být vtipné a ledasco zase ne. V tom je také kouzlo smyslu pro humor diváka, což vlastně znamená, že každý si může najít to své. A že to byl trefný tvůrčí tah na branku dokazuje ohromná výdělečnost snímku, což tvůrce donutilo natočit volné pokračování pod názvem ´Son of Paleface´ (1952). Jako obvykle by se nějaké ty chybičky samozřejmě našli, ale tady je nejdůležitější fakt, že na to, jak stará to klasika již je, stále neztratila na svém zábavném temperamentu. (11.03.2022)

Upřímně řečeno nejvíc jsem byl hotový z toho, jak moc je komika Boba H. předobrazem komiky raného Woodyho Allena – tytéž sebeshazovačně zbabělecké slovní eskapády, podobné pojetí fyzických gagů, podobná mimika i situační humor. Nemluvě o ztrátě iluzí o originalitě zubařské scény z Růžového pantera nebo o tom, že zápletka s pátráním po dodavateli zbraní Indiánům jako by z oka vypadla Muži z Laramie, který ovšem vznikl až o sedm let později. Až by to jednomu připomnělo smutný osud Cimrmanovy operety Proso. — Je dost dobře možné, že jiné Hopeovy filmy mají ještě větší šťávu, rezervy v tempu by tam byly, ale i tak mi ta s kamennou tváří servírovaná, v jednotlivostech pečlivě načasovaná směs vybrané absurdity s pustou ztřeštěností sedla velice (vlastně ještě na jednoho komika jsem si u toho vzpomněl – na Jirku Šlitra, a to nejen u Buttons and Bows (BTW, odzpívat mírně lechtivou komickou píseň tak, aby to nebylo trapný, ale výsostně muzikální a zábavný, a ještě se doprovázet na tahací harmoniku a dělat u toho jen tak mimochodem opičky s měchem, na to musí být člověk opravdu machr)). (07.02.2019)

Nevěřil jsem tomu, že westernová komedie bude skutečně vtipná, ale musím uznat, že jsem Boba Hopa vyloženě podcenil. Ten chlap měl neskutečný zábavný talent, a i když sem tam s vtipem přestřelil nebo byl trapný, v jiných momentech vás dokázal naprosto odrovnat. Navíc mu sekunduje krásná Jane Russell, což je rozhodně více než důstojný spoluhráč. (11.10.2014)

Konečne som sa po dlhšom čase zabavil na nejakej komédii, ak nerátam tie, ktoré si občas pustím preto, lebo ich poznám. Paradoxne som k tomu potreboval western z roku 1948. Ale ako vidno z hodnotení, patrím skôr k výnimkám. Nejde ani tak o paródiu na žánrové klišé, ako skôr o situačnú bláznivú komédiu, ktorej potenciálny remake by sa mohol odohrávať aj v odlišnom prostredí a čase. Obaja hlavní predstavitelia mi boli vo svojich úlohách sympatickí a vtipní tým, ako berú buď všetko vážne, alebo nehápu situáciu. Dobre, v druhom prípade to platí len o Hopeovi. Paleface by som vďačne odporúčal, ale chápem, že dnes sa už málokomu z mladších generácií zavďačí. (12.07.2019)

1,5  "Dont worry, honey. Maybe in the next world you'll meet two nice fellas. Look close, they'll both be me."  Dosť plytká westernová komédia so značne infantilným humorom. Film má prvky klasickej grotesky, čo by ešte samo o sebe nevadilo. Problém je ale ten, že v klasických groteskách, teda minimálne v tých lepších, sú gagy ďaleko sofistikovanejšie, nebudia dojem vyslovene lacnej zábavy, ako je to v tomto prípade. No a ďalším problémom sú nemožní herci. Bob Hope (Painless) je s tými jeho grimasami vyslovene trápny a Jane Russell (Calamity Jane) je zase s tým jej neustále zamračeným výrazom značne toporná. "What do you want, a happy ending?" (03.03.2022)